Zápisy z matrik

Všech 100 zápisů, na kterých rodokmen stojí – chronologicky. U každého je výřez snímku s vyznačeným místem, plné rozlišení a odkaz do archivu. Co v matrikách zatím chybí nebo si odporuje, najdete v přehledu co ještě hledáme.

DatumDruhZápisTýká se
13. 10. 1768křest / narozeníKřest Alžběty Mrdalové
Neveklov 05 – N/O/Z 1748–1772 (latinsky, chronologicky; sn. 165 = 7–8/1765, 184 = 1–3/1768, 186 = 4–5/1768 → pokračování fol. 371; 188–191 nemanželské; 193 = fol. 371 (5–6/1768), 194 = 7–9/1768, 195 = fol. 374 (10–12/1768); oddaní od ~sn. 200)
Text z matriky a překlad

Přepis originálu

[okraj] Křečovice | Anno eodem die 13 octobris nata, 14 vero baptizata fuit proles in Eccl. Parochiali S. Galli Abbatis Neoclovii: Elisabetha legitima filia Thomae Medal et Dorotheae uxoris ejus, subditorum Dominio Konopist. (?). Levans fuit Catharina uxor Martini Daniek ex Křečowitz. Testes Catharina uxor Wenceslai Daniek … omnes ex Křečowitz.

Překlad

Alžběta Mrdalová (v zápisu „Medal“) se narodila 13. října 1768 v Křečovicích a druhý den ji pokřtili v neveklovském kostele sv. Havla – Křečovice tehdy ještě neměly vlastní faru. Zápis je latinsky a uvádí rodiče Tomáše a Dorotu Medalovy (Mrdalovy), poddané vrchnosti. Kmotrou byla sousedka Kateřina Daňková z Křečovic. Datum se přesně shoduje s rodinným křestním listem; v roce 1795 se Alžběta podruhé vdala za Jana Jandu.

Alžběta Mrdalová, Tomáš Mrdal, Dorota
23. 10. 1774sňatekSňatek Františka Jandy a Kateřiny Peškové
Jesenice-PB 08 – narození, oddaní, zemřelí 1771–1789
Text z matriky a překlad

Přepis originálu

[Anno 1774, mense Octobri] [Dies] 23 [Copulans] idem [P. Antonius Lešetický, capellanus loci] [Sponsi] Ganda Franciscus [nad řádkem: vel Lukeš (?)], rusticus sponsus (?), filius Mathiae ex Raje, cum Peškova Catharina, filia Pauli, honesta ancilla ex Gessenic. Subditi Chlumecium. [Testes] Pejvaz (?) Wenceslaus ex Martinic et Tupa (?) Dorothea ex Gessenic [Religio] Cath[olici] [Locus] Raje [Nrus Domus] 3 [Ohlášky] Promulgati Dom. 18, 19 et 20 post Pent[ecosten]

Překlad

23. října 1774 oddal kaplan Antonín Lešetický v Jesenici Františka Jandu, sedláka z Raje (dnes Radeč) č. 3, syna Matěje Jandy, s Kateřinou Peškovou, dcerou Pavla Peška, „poctivou děvečkou“ z Jesenice. Oba byli poddaní panství Chlum (?). Ohlášky byly o 18., 19. a 20. neděli po Letnicích. Nad Františkovým jménem je připsáno „vel Lukeš (?)“ – snad jméno statku. Za sedm měsíců se jim narodil syn Jan, předek Lukáše a Davida.

František Janda, Kateřina Pešková, Matěj Janda, Pavel Pešek
23. 5. 1775křest / narozeníKřest Jana Jandy
Jesenice-PB 08 – narození, oddaní, zemřelí 1771–1789
Text z matriky a překlad

Přepis originálu

[Anno 1775] [Dies] 23 [Baptizans] idem [P. Antonius Lešetický, capellanus loci] [Infans] Joannes, subditus Chlumecium [Parentes] Ganda Franciscus, rusticus, et Catharina [Patrini] Lev[ans] Bunček (?) Joannes ex Nedrahovic, testis Zvirotska (?) Catharina ex Gessenic[e] [Religio] Cath[olica] [Locus] Raye [Nus Domus] 3 [Na okraji tužkou] Kř. l. 19. VI. 1942

Překlad

23. května 1775 pokřtil kaplan Antonín Lešetický v kostele v Jesenici malého Jana, syna sedláka Františka Jandy a jeho ženy Kateřiny z vesnice Raje (dnes Radeč) č. 3. Rodina byla poddaná panství Chlum (?). Kmotrem byl Jan Bunček (?) z Nedrahovic, svědkyní Kateřina Zvirotská (?) z Jesenice. Poznámka tužkou na okraji říká, že 19. 6. 1942 byl z tohoto zápisu vydán křestní list – právě ten, který rodina dodnes má.

Jan Janda, František Janda, Kateřina Pešková
11. 9. 1782křest / narozeníKřest Františka Čermáka
Hostouň 04 – narození 1765–1792: sn. 3–~99 chronologicky za celou farnost (sloupec Locus; sn. 3 = 1765, sn. 80 = 1–2/1782 ?, sn. 84 = 6–7, sn. 86 = 8–9/1782); od 1784 oddíly po vsích (Hostouň do sn. ~127, … Kněževes „No. 2“ od sn. 175 = 5/1784)
Text z matriky a překlad

Přepis originálu

[Dies nati / bapt.] 11. 11. [Septembri 1782] | [Baptizans] Sebastian … de … | [Infans] Franciscus [Parentes] Wenceslaus Czermak, gazarius ex pago Kniezoves, uxor eius Anna, sub. ex Střědoklugy [Levans] Franciscus Wochollni (?), lanio (?) ex Kniezoves | [Testes] Jacobus Cibulka; Ludmilla uxor Joannis Lebeda, Kniezoves [Religio] Cathol. | [Locus] Kniezoves | [Num. domus] 34

Překlad

František Čermák, pozdější ševcovský mistr v Hostouni, se narodil 11. září 1782 v Kněževsi u Hostouně v domě č. 34 a týž den ho pokřtili; zápis je latinsky. Jeho otec Václav Čermák byl domkář (latinsky „gazarius“, člověk s chalupou bez pole), matka Anna pocházela ze sousedních Středokluk. Kmotrem byl soused z Kněževsi František Vocholný (?), svědky Jakub Cibulka a Ludmila Lebedová. Rodinný křestní list se tak potvrzuje do písmene – den, obec i číslo domu.

František Čermák, Václav Čermák, Anna
20. 11. 1786sňatekPrvní sňatek Alžběty Mrdalové
Křečovice 05 – oddaní 1784–1826, řazeno po vsích (Křečovice fol. 1–4)
Text z matriky a překlad

Přepis originálu

[Rok, měsíc, den] 1786 Novemb. 20 dito [Číslo domu] 1 [Ženich] Jan, syn Jiřího Hr[…] (?) ze Stranného [katolík, 20 let, svobodný] [Nevěsta] Alžběta, dcera Tomáše Mrdala [katolička, 18 let, svobodná] [Svědkové] František Novák z Křečovic; Jakub Hora (?) ze Stranného – sedlák, sedlák

Překlad

20. listopadu 1786 se v Křečovicích (dům č. 1) vzali Jan, syn Jiřího Hr… (příjmení čtené nejistě) ze Stranného, 20 let, a Alžběta, dcera Tomáše Mrdala, 18 let. Svědky byli sedláci František Novák z Křečovic a Jakub Hora (?) ze Stranného. Alžběta (narozená 1768) za necelých devět let ovdověla a v roce 1795 si vzala Jana Jandu.

Alžběta Mrdalová, Tomáš Mrdal
29. 6. 1789křest / narozeníKřest Anny Kiliášové
Hostouň 04 – narození 1765–1792: sn. 3–~99 chronologicky za celou farnost (sloupec Locus; sn. 3 = 1765, sn. 80 = 1–2/1782 ?, sn. 84 = 6–7, sn. 86 = 8–9/1782); od 1784 oddíly po vsích (Hostouň do sn. ~127, … Kněževes „No. 2“ od sn. 175 = 5/1784)
Text z matriky a překlad

Přepis originálu

[Rok a měsíc] 1789, Junius, dne 29 | [N. domu] 97 | [Jméno dítěte] Anna Kiliáš | Baptizavi Fran. Hawranek Capel. | katolické, ženské, manželské [Otec] Josef Kiliáš | [Matka] Anna Kiliáš [Kmotrové] Ludmilla … (?) +++, vdova z Hostouně; Jiří … (?), sedlák z Hostouně

Překlad

Anna Kiliášová, pozdější manželka ševcovského mistra Františka Čermáka, se narodila 29. června 1789 v Hostouni v domě č. 97. Zápis je stručný: uvádí jen rodiče Josefa a Annu Kiliášovy, bez povolání a bez rodného příjmení matky. Kmotry byli sousedé z Hostouně – vdova Ludmila a sedlák Jiří. Datum i obec přesně odpovídají rodinnému křestnímu listu.

Anna Kiliášová, Josef Kiliáš
19. 5. 1795sňatekSňatek Jana Jandy a ovdovělé Alžběty
Křečovice 05 – oddaní 1784–1826, řazeno po vsích (Křečovice fol. 1–4)
Text z matriky a překlad

Přepis originálu

[Rok, měsíc, den] 1795 19 Maj. [Číslo domu] 1 [Ženich] Jan Janda (psáno Ganda) z Radče, poddaný [katolík, 20 let, svobodný]. Dispensat in tertio gradu lineae collat. aequalis. [Nevěsta] Alžběta Hr[…]ová (?), poddaná [katolička, 27 let] [Svědkové] Pavel Kulhan (?) + + +; Václav Strnad (?) X X X; Matouš Hrubička (?) + + + – sedlák křečovský; sedlák strašovský (?); sedlák strašovský (?) [Oddával] Copul. Coope[rator] [Rejstřík Křečovice 14, str. 238] Ganda Jan z Radče, selský syn, No. 1, 20 – Hr…ová Alžběta, vdova křečovská, 27 – 1795 Maj 19, fol. 1

Překlad

19. května 1795 se v Křečovicích (statek č. 1) oženil dvacetiletý Jan Janda, syn sedláka z Radče u Sedlčan, s o sedm let starší Alžbětou, která byla podle rejstříku vdova (po prvním manželovi Janovi, za kterého se vdala 1786) – Jan se tak přiženil na její statek. Protože byli vzdálení příbuzní (ve třetím stupni pobočné linie, tedy asi bratranec a sestřenice z druhého kolena), potřebovali církevní dispens. Svědky byli sedláci z Křečovic a okolí; podepsali se křížky.

Jan Janda, Alžběta Mrdalová
22. 12. 1799křest / narozeníKřest Anny Jandové
Křečovice 01 – narození 1784–1821 (Křečovice od pag. 1)
Text z matriky a překlad

Přepis originálu

[Rok, měsíc] 1799 22 Decem. [Číslo domu] 1 [Jméno] Anna [katolička, děvče, manželské] [Otec] Jan Janda, (polo)sedlák (?), poddaný (?) panství Skryšovského (?) [Matka] Alžběta Jandová, rozená Medalová (?) z N. 1, poddaná panství Skryšovského (?) [Kmotři] Anna Zimánková (?) + + +; Matěj Medal + + + – selka křečovská (?); sedlák skryšovský (?) [Křtil] Ant. Ireneus Radnitzký (?) O. C.

Překlad

22. prosince 1799 se na statku č. 1 v Křečovicích narodila Anna, dcera sedláka Jana Jandy a jeho ženy Alžběty, rozené Medalové (jinde psáno Mrdalová). Za kmotry jí šli sousedka z Křečovic a Matěj Medal, sedlák ze Skryšova – zřejmě příbuzný z matčiny strany. Anna je pozdější matka Kateřiny Jandové (* 1825), praprapra…babičky Lukáše a Davida.

Anna Jandová, Jan Janda, Alžběta Mrdalová
5. 4. 1805křest / narozeníKřest Kateřiny Slavíčkové
Pluhův Žďár 3 – N/O/Z 1789–1846 (sn. 45 = fol. 41v–42, 1803–1804; sn. 46 = fol. 42v–43, 1805–1806)
Text z matriky a překlad

Přepis originálu

[Den] Aprilis 5. [1805] | [Číslo] 7 | [Jméno dítěte] Slavíček Kateřina | Baptiz. idem | katol., děvče, manželské [Otec] Slavíček Tomáš, chalupník [Matka] Veronika, dcera Jakuba Srbala (?), sedláka ze Žďáru N. 16, panství hradeckého (?) [Kmotrové] Kateřina Strašilová (?), krejčová ze Žďáru; František Strašil (?) [Bába] Kateřina z Mostečného (?)

Překlad

Kateřina Slavíčková, pozdější manželka Bartoloměje Udera ve Lžíně a prapraprababička Marie Šmejkalové, se narodila 5. dubna 1805 v Pluhově Žďáru v domě č. 7 a pokřtili ji týž den. Její otec Tomáš Slavíček byl chalupník, matka Veronika pocházela ze selského statku č. 16 v témže Žďáru. Zápis se shoduje s rodným listem z roku 1939; příjmení matčina otce a kmotrů je psané drobně a čtu ho nejistě.

Kateřina Slavíčková, Tomáš Slavíček, Veronika Srbalová (?), Jakub Srbal (?)
27. 1. 1818křest / narozeníKřest Marie Jindrové
Cetoraz 6 – narození 1794–1830, po vesnicích (Hájek sn. ~191 = str. 494; Vodice a Hájek 1818 sn. 200 = str. 512–513; Zahrádka sn. 256)
Text z matriky a překlad

Přepis originálu

[Měsíc, den] 27. Jenner 1818 | [Číslo domu] Hájek 30 | [Jméno] Marie | katol., děvče, manželské [Otec] Štěpán Jindra, familiant | [Matka] Marie rozená Nosková [Kmotr] Frantz (?) Wurm, Marie Wurmová (?), mlynářka z Brožek (?) Bap. August Kuna, Curatus. Bába Anna Dolejšová z Vodice.

Překlad

Marie Jindrová, pozdější manželka krejčího Matěje Mrázka ve Vodici, se narodila 27. ledna 1818 v Hájku u Cetoraze v domě č. 30 a pokřtil ji kurát Augustin Kuna. Její otec Štěpán Jindra byl familiant – drobný nájemce panské půdy –, matka Marie rozená Nosková. Kmotrou byla mlynářka Marie Wurmová z Brožek. Zápis se přesně shoduje s rodným listem vystaveným v roce 1939.

Marie Jindrová, Štěpán Jindra, Marie Nosková
23. 12. 1818křest / narozeníKřest Matěje Mrázka
Mladá Vožice 15 – narození 1785–1836, po vesnicích (Radvanov: sn. 118 = str. 200–201, 1816–1818; sn. 119 = str. 231–232, 1818–1819); elektronický rejstřík
Text z matriky a překlad

Přepis originálu

[Den] 23. [prosince 1818] | [Číslo domu] 29 | [Jméno] Matěj | katol., mužské, manželské [Otec] Mrázek Jakub, domkář v Radvanově [Matka] Anna, dcera Jana Maredy, chalupníka z Radvanova [Kmotři] Matěj Nahlíček (?), rychtář z Radvanova +++; Magdalena Mrázková, domkářka z Smilových Hor +++ [Křtitel] P. Jan Zaubal (?), děkan

Překlad

Matěj Mrázek, pozdější mistr krejčí ve Vodici, se narodil 23. prosince 1818 v Radvanově u Mladé Vožice v domě č. 29 a pokřtili ho ještě týž den. Otec Jakub Mrázek byl domkář, matka Anna pocházela z rodiny chalupníka Jana Maredy z téže vesnice. Kmotrem byl radvanovský rychtář a kmotrou Magdalena Mrázková, domkářka ze Smilových Hor – nejspíš příbuzná. Zápis se shoduje s rodným listem vystaveným v Mladé Vožici v roce 1939.

Matěj Mrázek, Jakub Mrázek, Anna Maredová, Jan Mareda
16. 8. 1823křest / narozeníKřest Jana Křtitele Veselého
Klecany 10 – narození 1818–1850 (oddíly: Hoštice sn. ~4–40, Husinec ~40–82, Klíčany 83–~100, Přemyšlení ~100–~135, Velké Klecany ~135–; sn. 140 = 12/1822–2/1823, sn. 143 = 8–10/1823)
Text z matriky a překlad

Přepis originálu

[Monat und Tag] 16ten August nat. et bapt. [1823] | [Haus-Nro.] 71 (?) | [Namen des Kindes] Johann Täufer Wesely | katholisch, Knab, ehelich | Bapt. P. Adalbertus Schauer, Capel. | [okraj] Kř. list z 5. 6. 41 č. 351 [Vater] Franz Wesely, Wagner in Kletzan, ehelicher Sohn des Johann Wesely, Wagners in Kletzan [Mutter] Maria, ehel. Tochter des Jakob Nowak, Ausgedingers in Weltrusch, und der Mutter Anna geborene Hawliczek aus … (?) [Pathen] Johann (?) … Kraliczek …, Bauer (?) aus Kletzan; Obstet. Theresia … aus Kletzan

Překlad

Jan Křtitel Veselý se narodil 16. srpna 1823 ve Velkých Klecanech a ještě týž den byl pokřtěn. Zápis je německy, jak bylo tehdy v úředních knihách zvykem. Jeho otec František Veselý byl kolář (výrobce vozů a kol) stejně jako dědeček Jan Veselý – a Jan Křtitel se později stal kolářem ve Veltěži, takže řemeslo v rodině přecházelo nejméně přes tři generace. Matka Marie rozená Nováková pocházela z Veltrus, kde její otec Jakub Novák žil na výměnku; babička Anna byla rozená Havlíčková. Rodinný výpis uvádí dům č. 41, v matrice číslo vypadá spíš jako 71.

Jan Křtitel Veselý, František Veselý, Marie Nováková, Jan Veselý, Jakub Novák, Anna Havlíčková
30. 10. 1825křest / narozeníNarození Kateřiny Jandové
Křečovice 03 – narození 1822–1840
Text z matriky a překlad

Přepis originálu

[Rok, měsíc, den] 1825 30. Octob. Bapt. [stejného dne] [Číslo domu] 1 [Dítě] Kateřina [katolické, ženské, nemanželské] [Křtil] Jos. Weber p. t. administ. [Otec] – (nomen matris et prolis verum non fictum) Katharina Barová (?) ex pago Křečovice [porodní bába] [Matka] Anna, dcera Jana Jandy, výminkáře z Křečovic No. 1, matky Alžběty rozený [prázdné; jinou rukou dopsáno:] Mrdalové. Vide A I, f. … a do roku 1786 a 1795. [Kmotři] František Bouša, sedlák ze Skryšova; Magdalena Mrdal, selka ze Skryšova [Pod zápisem] Revidi in visitatione canon. die 4 Novemb. 825 Jos. Černý (?), Vic.

Překlad

30. října 1825 se v Křečovicích v domě č. 1 narodila a týž den byla administrátorem Josefem Weberem pokřtěna Kateřina, nemanželská dcera. Otec zapsán není; latinská poznámka potvrzuje, že jméno matky i dítěte je pravé (porodní bába Kateřina Barová z Křečovic). Matka: Anna, dcera Jana Jandy, výminkáře (hospodáře na odpočinku) z Křečovic č. 1, a Alžběty – její rodné příjmení „Mrdalová“ dopsal později jiný písař s odkazem na starší matriku (A I, roky 1786 a 1795). Kmotry byli sedlák František Bouša a selka Magdalena Mrdalová, oba ze Skryšova. Zápis zkontroloval vikář při kanonické vizitaci 4. listopadu 1825.

Kateřina Jandová, Anna Jandová, Jan Janda, Alžběta Mrdalová
12. 5. 1829sňatekSňatek Jana Medala a Anny Jandové
Křečovice 09 – oddaní 1827–1876, řazeno po vsích (Křečovice od fol. 1)
Text z matriky a překlad

Přepis originálu

[Rok, měsíc] 1829 Majus. Die 12 copulati, ter ante promulgati, a me Joa[nne] Dworský [Loc.] [Číslo domu] No. 1 [Ženich] Jan Medal, domkář (?), syn Matěje Medala, sedláka, wýminkáře ze Skryšowa (?), poddaný [Hl…kow (?)], matky Barbory rozené Zelenkowé (?) z Nahorub [katolík, 36 (?) let, svobodný] [Nevěsta] Anna, dcera Jana Jandy, wýminkáře, sedláka z Křečowic, poddaného k [Hl…kowu (?)], matky Alžběty rozené Medalowé též z Křečowic [katolička, 30 let, svobodná] [Svědkové] Wáclaw Zemlička (?), … křečowský + + +; Jan Žyta (?), … z Křečowic + + + [Podpis] Joannes Dworský, Localista

Překlad

12. května 1829 se v Křečovicích oženil Jan Medal (Mrdal), syn sedláka Matěje Medala ze Skryšova, s třicetiletou Annou Jandovou, dcerou výminkáře Jana Jandy ze statku č. 1. Ohlášky byly třikrát, oddával místní kněz Jan Dvorský. Anna měla tehdy už tříletou nemanželskou dceru Kateřinu – proto ji farář v roce 1856 zapsal jako „Mrdalovou, dceru Jana Mrdala“. Ženichův otec Matěj Medal byl Anně v roce 1799 za kmotra a její matka Alžběta byla také rozená Medalová, takže snoubenci byli nejspíš příbuzní.

Anna Jandová, Jan Janda, Alžběta Mrdalová
17. 7. 1829křest / narozeníKřest Barbory Hejkalové
Zvoleněves 20 – Neuměřice, narození 1798–1845 (+ O, Z, indexy); sn. 58 = 1–2/1829, sn. 60 = 7–8/1829 (str. 114–115), sn. 70 = 1831–32
Text z matriky a překlad

Přepis originálu

[Monat] 17ten July geb. u. getft. [1829] | [Nro. des Hauses] 6 | [Namen] Barbara | katholisch, Mädchen, ehelich | Baptizavi P. Ant. Zwonička (?) [Vater] Hejkal Johann, Häusler unterthänig zu Zwoleniowes, ehel. Sohn des † Matthias Hejkal, Chaluppner in Motitschin (?) N. 6, und der Mutter Katharina geb. [—] [Mutter] Anna, ehel. Tochter des † Franz Worwaňowsky, Häuslers aus Neumieřitz N. 6, und der Mutter [—] [Pathen] Elisabeth … (?), Georg Lerch (?), Häusler beyde zu Neumieřitz | Hebamme Anna … (?) zu Neumieřitz

Překlad

Barbora Hejkalová se narodila 17. července 1829 v Neuměřicích v domě č. 6 a ještě týž den ji pokřtili; farním kostelem byla Zvoleněves. Její otec Jan Hejkal byl domkář, poddaný zvoleněveského panství. Dědeček Matěj Hejkal, chalupník, i dědeček z matčiny strany František Vorvaňovský, domkář z téhož domu č. 6, už nežili. Farář nevyplnil rodná příjmení obou babiček – proto je neznáme ani z rodinného výpisu. Zápis přesně potvrzuje údaje z rodinného křestního listu.

Barbora Hejkalová, Jan Hejkal, Anna Vorvaňovská (?), Matěj Hejkal, Kateřina, František Vorvaňovský (?)
22. 10. 1833sňatekSňatek Františka Kučery a Kateřiny Maršíkové
Říčany 21 – oddaní 1807–1889 (Menčice, Světice, Tehov, Všestary; oddíly po vsích): Tehov sn. 40 = 1863–64; Všestary sn. 67 = 1830–31, 69 = 1833–36, 74 = 1843–45, 80 = 1848, 100 = 1870–77
Text z matriky a překlad

Přepis originálu

[Rok, měsíc a den] 22. 8bra 1833 | [N. domu] 34 | Promulgirt zu Jažlowitz und Řičžan am 6., 13., 20. 8bra 833 [Ženich] František Kučera, svobodný obyvatel ve Voticích, podd. k Kuřinovsku (?), syn † Martina Kučery, domkáře ve Voticích N. Cons. 12, a matky Alžběty rozené N. … (?) z Kunic (?) | katol., 27, svobodný [Nevěsta] Kateřina, dcera Barbory Formanové, provdané Maršíkové ve Všestarech, obyvatelky, dcery Jakuba Formana, domkáře v … (?) N. 17; dítě nemanželské (?) | katol., 20, svobodná [Svědkové] Josef Bauer (?), sedlák ve Všestarech N. 27; František Lankaš (?), sedlák ve Všestarech N. 17 Copulavi ego … Capellanus

Překlad

22. října 1833 se ve Všestarech u Říčan vzali František Kučera, sedmadvacetiletý svobodný obyvatel z Votic, a dvacetiletá Kateřina. Zápis vysvětluje dosud nejasnou otázku jejího původu: Kateřina byla nemanželská dcera Barbory Formanové, která se později provdala za Jana Maršíka – proto ji pozdější zápisy vedou jako Maršíkovou a rodinné listy uvádějí jako matku „Barboru Formanovou“. Babička z matčiny strany pocházela z rodiny domkáře Jakuba Formana. Ženich byl synem zesnulého domkáře Martina Kučery z Votic č. 12. O necelé dva roky později se manželům narodila dcera Barbora a roku 1837 syn František.

František Kučera, Kateřina Maršíková, Martin Kučera, Jan Maršík, Barbora Formanová, Jakub Forman
31. 5. 1835křest / narozeníKřest Barbory Kučerové (sestry Františka)
Jažlovice 03 – narození 1807–1843 (oddíly po vsích; Votice sn. 50 = s. 47 (1827) … sn. 61 = s. 58 (1835), sn. 63 = s. 60 (1837)); rejstřík N 1785–1850 = Jažlovice 09 (id 6113)
Text z matriky a překlad

Přepis originálu

[Měsíc] 31. května nar., 2. června křt. [1835] | [Číslo domu] 12 | [Jméno dítěte] Barbara | katolické, ženské, manželské | bába Kateřina … ze Všechrom (?) | bapt. Guil. Hensel p. t. Administrator [Otec] Kučera Franc, nádeník z Wotic, podd. k Kuřinovsku (?), syn † Martina Kučery, domkáře z Wotic N. 12, a Alžběty Šindelářové z Kunic [Mateř] Kateřina, dcera Jana Maršíka, nádeníka ze Všestar, a Barbory roz. N. z N. [Kmotrové] s. g. Alžběta Pučková (?), chalupnice ze Všestar; s. g. Barbara Bartáková, chalupnice ze Všestar

Překlad

Barbora Kučerová, starší sestra Františka Kučery, se narodila 31. května 1835 ve Voticích u Jažlovic v domě č. 12. Její křestní zápis nahrazuje Františkův, který se v matrice nenašel – uvádí totiž stejné rodiče i prarodiče. Otec František byl nádeník, syn už zesnulého domkáře Martina Kučery z téhož domu č. 12 a Alžběty rozené Šindelářové z Kunic. Matka Kateřina byla dcerou nádeníka Jana Maršíka ze Všestar; jméno její matky farář nevyplnil. Rodinný list z roku 1837 psal obec nejasně, a proto se dřív četla jako „Lojovice“ – správně jsou to Votice.

František Kučera, Kateřina Maršíková, Martin Kučera, Alžběta Šindelářová, Jan Maršík
27. 4. 1838křest / narozeníKřest Kateřiny Boudové
Říčany 08 – narození 1807–1846, řazeno po vsích (Voděrádky a Krabošice: snímek 120 = 1819–21, 131 = 1835–37, 132 = 1837–38)
Text z matriky a překlad

Přepis originálu

[Wodieradek a Krabošice 1838] [Měsíc a den] 27. April [narozena], 28. [pokřtěna] [Číslo domu] 20 [Jméno] Kateřina [katol., ženské, manželské] [Bába] Anna Myšková (?), … [Křtil] … kaplan (?) [Otec] Wáclaw Bauda, mistr ševcovský w Wodieradkách, domkář N. 20, syn † Matěje Baudy, mistra ševcovského w Wodieradkách N. 12, matky Magdaleny, dcery Wáclawa Krygla, sedláka w Krabošicích N. 2 [Matka] Kateřina, dcera † Jiřího [Alexandra (?)], chalupníka w Předboři N. Cons. 8 … statku, matky Lidmily, dcery N. Maňasa, sedláka ze Všechrom [Kmotři] Anna, manželka Jana Šimůnka (?), sedláka w Wodieradkách N. 7; Josef Dworský, … w Wodieradkách N. 1

Překlad

27. dubna 1838 se ve Voděrádkách u Říčan v domku č. 20 narodila Kateřina Boudová, druhý den byla pokřtěna. Otec Václav Bouda byl ševcovský mistr a domkář, stejně jako jeho otec Matěj Bouda ve Voděrádkách č. 12. Matka Kateřina pocházela z Předboře, z chalupy č. 8. Kateřina se v roce 1863 vdala za Františka Kučeru z Veleně – byli to praprarodiče Petra Jandy.

Kateřina Boudová, Václav Bouda, Kateřina Alexandrová, Matěj Bouda, Magdalena Kryglová, Jiří Alexandr, Lidmila Maňasová
20. 1. 1840úmrtíÚmrtí Anny Mrdalové (roz. Jandové?)
Křečovice 10 – zemřelí 1827–1885, řazeno po vsích (Křečovice od fol. 1)
Text z matriky a překlad

Přepis originálu

[Rok] 1840 [Měsíc a den zemření] Januar 20–22 [zemřela 20., pohřbena 22.] [Číslo domu] 1 [na okraji:] Křečowitský (?) N. 1, nádenice (?) … [Jméno zemřelého] Anna Mrdalowa, manželka Jana Medala, zůstáwajícího (?) …, obywatelka z Skryšowa N: 4, poddaná k [Hl…kowu (?)] [Náboženství, pohlaví] katolické, ženské [Věk] 42 [Nemoc] Souchotiny, N. C. 4 (?) [Prohlédl a pohřbil] Prowidit Antonius Cysař, Cap[lan] Živohoštský (?); sep. Jos. Wobornik, Loc.

Překlad

20. ledna 1840 zemřela na souchotiny (tuberkulózu) Anna Mrdalová, manželka Jana Mrdala (psáno i Medal), ve věku 42 let. Bydlela ve Skryšově č. 4; poznámka na okraji ji spojuje s domem č. 1 v Křečovicích. Narodila se tedy kolem roku 1798 – přesně jako Anna Jandová z Křečovic č. 1 (* 22. 12. 1799). Je proto velmi pravděpodobné, že Anna Jandová se po narození dcery Kateřiny (1825) provdala za Jana Mrdala ze Skryšova a v roce 1840 zemřela. To vysvětluje, proč farář v roce 1856 zapsal Kateřinu jako „Mrdalovou, dceru Jana Mrdala a † Anny Jandové“.

Anna Jandová
31. 10. 1841sňatekDruhý sňatek Františka Kamiše (s Marií Vochozkovou)
Lutová 15 – N/O/Z Chlum u Třeboně 1836–1847, německy (O na začátku: sn. 14 = str. 12, sn. 15 = str. 13 /1841/)
Text z matriky a překlad

Přepis originálu

[Lutová 15, Chlum, Trauungsbuch, str. 13; německy] [Tag der Copulation] den 31ten Oktober [1841] [Ort, Haus Nr.] Hammer 41 (nad tím pozdější „Chlum“) [Bräutigam] Franz, ehel. Sohn des Jakob Kamisch, Bauers in Lutten, und der Barbara geborene Schimek (?) [katol., 37 let; ledig –, Witwer 1] [Pfarre] Chlum (?) [list] 14 [Braut] Maria, eheliche Tochter des Kaspar Wochoska, Häuslers in Klikau, und der Theresia geborene Bobikin (?) [katol., 22 let, ledig]

Překlad

31. října 1841 se v Hamru č. 41 oženil podruhé František Kamiš, syn sedláka Jakuba Kamiše z Lutové. Bylo mu 37 let a zápis ho výslovně označuje jako vdovce. Nevěstou byla dvaadvacetiletá Marie, dcera domkáře Kašpara Vochozky z Klikova. Tím se vysvětluje, proč měl Jan Kamiš (* asi 1835) za matku Marii Kašpárkovou – byla to Františkova první, tehdy už zesnulá žena. Marie Vochozková, které Jan v roce 1867 zajistil výminek, byla jeho nevlastní matka; jejími dětmi byli Tomáš Kamiš a sourozenci Františka, Josef a Josefa.

František Kamiš, Marie Kašpárková, Marie Vochozková, Jakub Kamiš, Barbora Řimnáčová, Kašpar Vochozka, Terezie Bobíková (?)
28. 11. 1841křest / narozeníKřest Rosalie Soukupové
Netvořice 38 – Větrov, narození 1830–1897 (+ O, Z); sn. 23 = str. 20 (1830–31), sn. 30–31 = str. 27–28 (1840–42), sn. 32 = str. 29 (1843–44), sn. 40 = str. 37 (1851–52); oddaní sn. ~4–
Text z matriky a překlad

Přepis originálu

[Den a měsíc] 1841 dne 28. Novem., křt. 29. | [Domu Nro.] 20 | [Jméno dítěte] Soukup Rozalia | katolické, ženské, manželské | Bába: Maria … z … N. 2 | Baptiz. Josephus Brechler, Cur. loci [Otec] Josef Soukup, švec a domkář, syn Václava Soukupa, domkáře v … (?) na Vranově (?) N. 26, a matky Barbory rodilé … (?) z téhož … N. 26 [Matka] Barbora, dcera Josefa Kudrny, chalupníka v Třepsíně N. 7, panství Lešan, a matky Magdaleny rodilé Nowotny z téhož Třepsína N. 7. Oba poddaní k Lešanům. [Kmotři] +++ Maria … (?), chalupnice z Lešan; podepsal František Doležal; i. e. František Doležal, mistr ševc. z Lešan N. 2

Překlad

Rosalie Soukupová, matka kočího Josefa Valenty a babička Albína, se narodila 28. listopadu 1841 ve Větrově u Neveklova v domě č. 20 a druhý den ji pokřtili. Zápis přesně odpovídá datu z jejího oddacího zápisu v Praze. Otec Josef Soukup byl ševcem a domkářem, syn domkáře Václava Soukupa; matka Barbora pocházela ze sousedního Třepsína, z rodiny chalupníka Josefa Kudrny a Magdaleny rozené Novotné. Všichni byli poddanými panství Lešany. Za kmotru se podepsal ševcovský mistr František Doležal z Lešan – nejspíš otcův řemeslný kolega.

Rosalie Soukupová, Josef Soukup, Barbora Kudrnová, Václav Soukup, Barbora … (?), Josef Kudrna, Magdalena Novotná
8. 10. 1842křest / narozeníNarození Františky Kamišové – rodina z domku č. 41 v Hamru
Lutová 7 – N/O/Z Hamr 1817–1845 (139 sn., německy, bez rejstříku); N do 12/1842 (sn. 70 = fol. 38 1832–33, sn. 88 = fol. 56 1837–38, sn. 92 = 11/1838, sn. 109 = 10–12/1842), Z od sn. 110
Text z matriky a překlad

Přepis originálu

[fol. 77 (?), Hamr 1842; německy] [Křtil] Johann Kubička (?), Pfarrer [Datum] den 8ten 8ber (Oktober) 842 [Haus-Nr.] 41 [Jméno] Franziska [kath., weibl., ehel.]; pod jménem: † 14/7 1891 (?) [Otec] Franz Kamisch, Häusler, ehel. Sohn des Jakob Kamisch, Inmann (?) in Lutten (?), und der Barbara geb. Schimanek (?) [Matka] Maria, ehel. Tochter des Johann Wach (?), des Inmann aus Klikau (?), und der Theresia geb. — [Kmotři] Johann Schima (?), Maria sein Eheweib; Bauer in Chlum (?) (Německá kurenta, jména a místa čtena nejistě.)

Překlad

8. října 1842 se v domku č. 41 v Hamru narodila Františka, dcera Františka Kamiše a jeho ženy Marie. Je to přesně ten domek, který František Kamiš koupil v roce 1839 a který později zdědil Jan Kamiš – Františka byla tedy nejspíš sestra Jana Kamiše (st.) a prateta Jana (* 1914). Zápis jde o generaci dál, než jsme se dosud dostali: Františkovi rodiče byli Jakub Kamiš, podruh, a Barbora (rozená snad Šimánková); Mariini rodiče Jan Wach (?) z Klikova a Terezie. Německý rukopis je špatně čitelný, proto jsou jména označená otazníkem.

Jan Kamiš, František Kamiš, Marie Vochozková, Jakub Kamiš, Barbora Řimnáčová, Kašpar Vochozka
28. 4. 1843úmrtíÚmrtí Alžběty Jandové
Křečovice 10 – zemřelí 1827–1885, řazeno po vsích (Křečovice od fol. 1)
Text z matriky a překlad

Přepis originálu

[Měsíc a den zemření] Aprilis 28–30 [zemřela 28., pohřbena 30.] [Číslo domu] 1 [Jméno zemřelého] Alžběta Jandowa, manželka Jana Jandy, wýminkáře (?) w Křečowicích, z Křečowic (?), panstwí [Hl…kow (?)] poddaná [Náboženství, pohlaví] katolické, ženské [Věk] 80 [Nemoc] [nečitelné (?)], N. 27 [Prohlédl a pohřbil] Prowidi et sepeliwi Jos. Wobornik, Loc[alista]

Překlad

28. dubna 1843 zemřela na statku č. 1 v Křečovicích Alžběta Jandová, rozená Mrdalová, manželka výminkáře Jana Jandy, ve věku asi 80 let (podle křestního listu jí bylo 74). Pohřbil ji o dva dny později místní kněz Josef Oborník. Její manžel Jan Janda byl tehdy ještě naživu.

Jan Janda, Alžběta Mrdalová
18. 9. 1845křest / narozeníNarození Josefa Kamiše – druhé dítě z domku č. 41 v Hamru
Lutová 8 – N/O/Z Hamr 1845–1875 (185 sn., bez rejstříku); O sn. 1–33, N 34–149, Z 150–185 (150–153 = 1870–74, 159–165 = 1849–54, 183–185 = 1867–70)
Text z matriky a překlad

Přepis originálu

[Hamr 1845; německy] [Křtil] Johann Kubička (?), Pfarrer [Datum] den 18ten 7ber (September) 845 [Haus-Nr.] 41 [Jméno] Joseph [kath., männl., ehel.] [Otec] Franz Kamisch, Häusler, ehel. Sohn des Jakob Kamisch, Inmann (?) in Lutten (?), und der Barbara geb. Schimanek (?) [Matka] Maria, ehel. Tochter des Johann Wach (?), Häusler (?) in Klikau (?), und der Theresia geb. … (?) [Kmotři] Johann Schima (?), Maria dessen Eheweib, Bauer in Chlum (?) (Německá kurenta; čtení jmen nejisté, ale shodné se zápisem z 1842.)

Překlad

18. září 1845 se v domku č. 41 v Hamru narodil Josef Kamiš – další dítě Františka a Marie Kamišových, tedy nejspíš bratr Jana Kamiše (st.). Zápis opakuje stejné prarodiče jako u sestry Františky (1842): Jakuba Kamiše a Barboru, a na matčině straně Jana Wacha (?) a Terezii. Dva nezávislé zápisy se shodou jmen dělají čtení spolehlivějším, i když německý rukopis zůstává těžko čitelný.

Jan Kamiš, František Kamiš, Marie Vochozková, Jakub Kamiš, Barbora Řimnáčová, Kašpar Vochozka
20. 11. 1845jiný pramenStatek Řepů v Žítči č. 33 – dědictví po Josefu Řepovi
Pozemková kniha vsi Žíteč 1773–1877, inv. č. 138, sign. OS Třeboň 43 (rejstřík sn. 2–5; č. 33 Řepa = list 160, sn. 136)
Text z matriky a překlad

Přepis originálu

[Nadpis] Martin Rzeppa Bauer aus Sichs N° Cons. 33 [Odstavec 1] … zur Einantwortung der … Urkunde … des … Josef Rzeppa ihm im Erbwege zugefallenen Rustikalwirthschaft N° Cons. 33 in Sichs … Martin Rzeppa … Ortsgericht Chlumetz am 20ten November 845. L. S. [Einantwortung] Vom Patrimonialgericht der Herrschaft Chlumetz wird in Erledigung der über den Nachlass nach dem am 9ten Februar 842 ab intestato verstorbenen Bauer Josef Rzeppa aus Sichs aufgenommenen Abhandlungsprotokolls ddo 19ten November 845 … der Nachlass bestehend in dem … zu Sichs sub N° Cons. 33 liegenden … Rustikalwirthschaft … dem … Sohne und Miterben Martin Rzeppa in das alleinige Eigenthum übergeben, gegen dem, dass derselbe … 2. ihnen und respective den nachlassmässigen Kindestheil à … a) dem Sohne Thomas 100 fl 37½ x, b) Wenzl 100 fl 37½ x, c) der Tochter Barbara (?) 100 fl 37½ x, d) Anna 100 fl 37½ x … Am 20ten November 845. L. S. … Vorgeschrieben am 26 May 850. [Pozdější záznam] Der Besitz- und Schuldenstand des Martin Rzeppa im Dorfe Sichs N° 33 … ist … nach der … Verordnung vom 16 März 1851 … in das neu angelegte Grundbuch … übertragen worden. K. k. Bezirksgericht Wittingau 15 März 1853. (Německá kurenta, čtení části slov nejisté.)

Překlad

Pozemková kniha vsi Žíteč ukazuje, jak statek č. 33 přešel z otce na syna. Sedlák Josef Řepa zemřel 9. února 1842 bez závěti a vrchnostenský soud panství Chlum (Chlumetz) v listopadu 1845 předal celé hospodářství jeho synovi Martinu Řepovi. Martin musel vyplatit sourozence – Tomáše, Václava, Barboru (?) a Annu – každému asi 100 zlatých. Martin Řepa je otec Františky Řepové, prababičky Jana Kamiše (* 1914); Josef Řepa je tak dalším, starším předkem.

Martin Řepa, Josef Řepa
13. 7. 1846křest / narozeníKřest Františky Řepové
Lutová 33 – Žíteč N/O/Z 1836–1859 (sn. 59 = fol. 62, 7–9/1846)
Text z matriky a překlad

Přepis originálu

[Geburt / Taufe] den 13./14. Juli 846 | [Haus-Nr.] Žíč N. 33 | [Name] Franziska | katholisch, Mädchen, ehelich [Vater] Martin Řepa, Bauer in Žíč, ehel. Sohn des † Thomas Řepa, Bauer daselbst, und der † Rosina geb. Kuben daselbst N. 18 [Mutter] Mariana, ehel. Tochter des Kaspar Nowak, Bauer in Hammer N. 23, und der Anna geb. Hanek daselbst [Pathen] Josef Fux, Bauer in Žíč, und Maria dessen Eheweib | [Hebamme] Maria … (?), unterrichtet

Překlad

Františka Řepová, pozdější manželka Jana Kamiše z Hamru, se narodila 13. července 1846 v Žítči v selském statku č. 33 a druhý den ji pokřtili. Zápis v originální matrice potvrzuje rodný list z roku 1940 a rozhoduje dlouho otevřenou otázku: otcem Martina Řepy byl Tomáš Řepa (ne Josef, jak by se dalo číst z pozemkové knihy) a matkou Rosina rozená Kubeňová. Matka Mariana byla dcerou sedláka Kašpara Nováka z Hamru a Anny rozené Hanekové. Kmotrem byl soused, sedlák Josef Fux.

Františka Řepová, Martin Řepa, Marie Nováková, Kašpar Novák, Anna Haneková, Tomáš Řepa, Rosina Kubeňová
15. 5. 1847křest / narozeníKřest Anny Řepové
Lutová 33 – Žíteč N/O/Z 1836–1859 (sn. 59 = fol. 62, 7–9/1846)
Text z matriky a překlad

Přepis originálu

[Narozen / pokřtěn] 15./16. května 847 | [Číslo domu] 18 | [Jméno] Anna (okraj: Ux. 1872 (?) 11/11) | katol., děvče, manželské [Otec] Jan Řepa, zednický (?) …, syn Tomáše Řepy, sedláka tamtéž, a Rosiny roz. Kuben (?) tamtéž [Matka] Maria, dcera Víta Čepáka, domkáře tamtéž, a Marie roz. Eliáš (?) [Kmotři] Vít Čepák +++ a Maria jeho žena | [Bába] … ze Žíče

Překlad

Anna Řepová, pozdější manželka Tomáše Kamiše, se narodila 15. května 1847 v Žítči v domku č. 18. Její otec Jan Řepa byl synem sedláka Tomáše Řepy a Rosiny – stejně jako Martin Řepa, otec Františky; matky Jana a Alžběty Kamišových tak byly opravdu sestřenice. Matka Marie pocházela z rodiny domkáře Víta Čepáka, který byl spolu se svou ženou i kmotrem. Zápis se shoduje s rodným listem z roku 1940.

Anna Řepová, Jan Řepa, Marie Čepáková, Tomáš Řepa, Rosina Kubeňová, Vít Čepák
6. 11. 1850křest / narozeníNarození Marie Čermákové (porodnice u sv. Apolináře)
AP N20, sv. Apolinář (Praha) – narození 1850–1851
Text z matriky a překlad

Přepis originálu

[Pořadové číslo] 1984 [Narození, křest] Listopadu 6., 7. [Křtící] P. Frant. (?) … kooperátor (?) [Jméno] Marie [Katolické, ženské, nemanželské] [Otec] – [Matka] Čís. 34. Čermák-ova Lidmila, z Hostouně Smečenského (?) okresního hejtmanství (?) rodilá, dcera Františka Čermáka, ševce v Hostouni čís. 68, a matky Anny. [Místo] V Praze 447/II [Kmotři] Marí Wolf, knihovníkova dcera; ++ Josef Pešan, pražský měšťan, podepsal (za kmotru) [Bába] Barbora Krieglsteinová, zkoušená [Poznámka] porodní (?) [Na okraji] 10/5 1941 (vydán výpis)

Překlad

Pořadové číslo 1984: 6. listopadu 1850 se v Praze v domě čp. 447 na Novém Městě – v Zemské porodnici u sv. Apolináře – narodila Marie a druhý den byla pokřtěna. Byla nemanželská, otec není zapsán. Matka: Lidmila Čermáková (jako rodička vedená pod číslem 34), rodem z Hostouně, dcera Františka Čermáka, ševce v Hostouni č. 68, a jeho ženy Anny. Kmotrou byla Marie Wolfová, dcera knihovníka, a za ni podepsal pražský měšťan Josef Pešan, který byl svědkem u všech dětí na stránce – v porodnici byli kmotři a porodní bába „úřední“. Do porodnice chodily rodit hlavně svobodné matky z venkova; mohly tam porodit zdarma a anonymně.

Marie Čermáková, Lidmila Čermáková, František Čermák, Anna Kiliášová
23. ? 1850křest / narozeníNarození Josefy Kamišové – český zápis s prarodiči
Lutová 8 – N/O/Z Hamr 1845–1875 (185 sn., bez rejstříku); O sn. 1–33, N 34–149, Z 150–185 (150–153 = 1870–74, 159–165 = 1849–54, 183–185 = 1867–70)
Text z matriky a překlad

Přepis originálu

[Hamr 1850; česky] [Datum] 1850, 23. (měsíc nečitelný) [Křtil] Jan Brdlík (?), kaplan [Jméno] Josefa [katol., ženské, manželské]; pod jménem křížek (†) [Otec] František Kamiš, chalupník z Hamru N. 41, syn Jakuba Kamiše, sedláka z Lutové N. 15, a Barbory rozené Kivnáčové (?) ze Žíče [Matka] Marie, dcera Kašpara Wochosky, chalupníka z Klikova N. …, a Terezie rozené … (nevyplněno) [Dům] Hamr N. 41 [Kmotra] Marie (?) … z Chlumu N. 72 … (čteno nejistě)

Překlad

V roce 1850 se v domku č. 41 v Hamru narodila Josefa, další dítě Františka a Marie Kamišových. Na rozdíl od starších německých zápisů je tenhle psaný česky a dobře čitelný – a upřesňuje předky: František byl syn Jakuba Kamiše, sedláka z Lutové č. 15, a Barbory, rozené snad Kivnáčové, ze Žítče; Marie byla dcera Kašpara Vochozky, chalupníka z Klikova, a Terezie. Dřívější čtení „Wach“ z německých zápisů je tedy ve skutečnosti Vochozka. Malá Josefa zřejmě zemřela brzy – u jména je křížek.

Jan Kamiš, František Kamiš, Marie Vochozková, Jakub Kamiš, Barbora Řimnáčová, Kašpar Vochozka
19. 4. 1853křest / narozeníKřest Vojtěcha Mrázka
Cetoraz 8 – narození 1843–1859 (sn. 244 = str. 244, 4/1853)
Text z matriky a překlad

Přepis originálu

[Jahr und Tag der Geburt / Taufe] Anno 1853, 19. / 21. Aprilis | [Geburtsort und Haus-Nr.] Vodice No 18 | [Name] Vojtěch Mrázek | katolický, chlapec, manželský [Vater] Matěj Mrázek, mistr krejčí ve Vodici, syn … Jakuba Mrázka, domkáře z Radbánova No 18, a matky Anny, dcery Jana Maredy, chalupníka z Radbánova No 11 [Mutter] Marie, dcera … Štěpána Jindry, familianta z Hájku No 13, a matky Marie, dcery Jana Noska, familianta z Hájku No 4 [Pathen] František Lhotka, kupec z Hartvíkova; Antonie Lhotková, jeho manželka | [Priester] Vincenc Janda, farář | [Hebamme] Terezie Červenková z Vodice

Překlad

Vojtěch Mrázek, pozdější mlynář v Soběslavi a dědeček Marie Šmejkalové, se narodil 19. dubna 1853 ve Vodici č. 18 u Pacova a o dva dny později ho pokřtili v Cetorazi. Jeho otec Matěj Mrázek byl mistr krejčí; dědeček Jakub Mrázek byl domkář v nedalekém Radvanově (v zápisu „Radbánov“) a babička Anna pocházela z chalupnické rodiny Maredů. Matka Marie byla dcerou Štěpána Jindry, familianta (drobného nájemce panské půdy) z Hájku, a Marie rozené Noskové. Zápis se do písmene shoduje s rodným listem, který si rodina nechala vystavit v roce 1939.

Vojtěch Mrázek, Matěj Mrázek, Marie Jindrová, Jakub Mrázek, Anna Maredová, Štěpán Jindra, Marie Nosková, Jan Mareda, Jan Nosek
3. 9. 1855úmrtíÚmrtí Jana Jandy
Křečovice 10 – zemřelí 1827–1885, řazeno po vsích (Křečovice od fol. 1)
Text z matriky a překlad

Přepis originálu

[Rok] 1855 [Měsíc a den zemření] Septemb[er] 3–5 [zemřel 3., pohřben 5.] [Číslo domu] 1 [Jméno zemřelého] Jan Janda, … (?) wýminkář z Křečowic, … (?) … Janda [Náboženství, pohlaví] katolické, mužské [Věk] 88 [Nemoc] [nečitelné (?)], N. E. 44 [Prohlédl a pohřbil] Prowidi et sepeliwi Jos. Wobornik, p[aroch]

Překlad

3. září 1855 zemřel na statku č. 1 v Křečovicích výminkář Jan Janda. Farář mu připsal 88 let, podle křestního listu mu však bylo 80. Pohřben byl o dva dny později. Přežil manželku Alžbětu o dvanáct let a dceru Annu o patnáct. Půl roku po jeho smrti se ve Skryšově narodil jeho pravnuk František Janda (1856).

Jan Janda
28. 3. 1856křest / narozeníNarození Františka Jandy ve Skryšově
Křečovice 07 – narození 1852–1875 (s rejstříkem), řazeno po vsích
Text z matriky a překlad

Přepis originálu

[Rok, měsíc, den] 1856 Martii 28 [Křtící] Sev. Voborník, far. [Pokřtěnec] František [katolické, mužské, nemanželské] [Uprostřed, pozdější přípis] augenblich (?) … „Laut des Statthalterei-Erlasses vom 15. September 1882 Z. 52102 hat die [Bezeichnung (?)] der Kindesmutter künftig (?): ‚Katharina Janda‘ zu lauten“ … „der Kindesmutter Tochter der Anna Janda“ (?). Karl Burian, Pfarrer. [Matka] Kateřina Mrdalová, služebná (?) u podruhů (?) ve Skryšově N. 4, dcera Jana Mrdala, nádeníka (?) z Libčic (?) N. –, […] okres […], a † Anny Jandové z Křečovic N. 1 [Místo] Skryšov N. C. 4 [Kmotři] Jan Červenka (?), sedlák; Maria Nowak, výminkářka, oba z Křečovic [Bába] Maria Nowak z Křečovic, nezkoušená [Poznámka] Zápis Kateřiny Jandové viz E II, 3. [Pod stranou] In fidem publicam testor Sev. Voborník, par.

Překlad

28. března 1856 se ve Skryšově v domě č. 4 narodil a farář Severin Voborník pokřtil Františka, nemanželského syna. Otec zapsán není. Matka byla původně zapsána jako Kateřina Mrdalová, služebná ve Skryšově č. 4, dcera Jana Mrdala (nádeníka – čtení místa nejisté) a zemřelé Anny Jandové z Křečovic č. 1. Kmotry byli sedlák Jan Červenka (?) a výminkářka Marie Nováková z Křečovic, která byla i porodní bábou. V roce 1882 – dva měsíce před Františkovou svatbou – nařídilo místodržitelství výnosem z 15. září 1882 č. 52102, že matka má v zápisu znít „Kateřina Janda“ (dcera Anny Jandové); poznámku do matriky zapsal farář Karel Burian. Na okraji je odkaz na křestní zápis Kateřiny Jandové (kniha E II, fol. 3). Kateřina se tedy narodila jako nemanželská dcera Anny Jandové, ale v roce 1856 ji farář považoval za dceru Jana Mrdala – možná jejího skutečného otce, nebo nevlastního otce.

František Janda, Kateřina Jandová, Anna Jandová
22. 1. 1860sňatekSňatek Tomáše Řepy – Martinova syna z prvního manželství
Lutová 34 – Žíteč N 1860–1887, O 1860–1889, Z 1860–1888 (+ sňatky nevěst z okolních vsí); jmenný rejstřík
Text z matriky a překlad

Přepis originálu

[Rok, den] 1860, 22. ledna [Místo] Žíč č. 33 / Lutová č. 6 [Oddávající] … Schwarzer (?), farář [Ženich] Tomáš Řepa, sedlák ze Žíče č. 33, m. syn Martina Řepy, sedláka tamtéž, a matky † Josefy rozené Jana Čapka, sedláka ze Žíče č. 21 [33 let, svobodný] [Nevěsta] Maria Blažková, m. dcera Jakuba Blažka, chalupníka z Lutové č. 6, a manželky jeho Josefy rozené Jana Koláře, chalupníka z Lutové č. 18 [23 let, svobodná]

Překlad

22. ledna 1860 se oženil Tomáš Řepa, 33letý sedlák ze statku č. 33 v Žítči – syn Martina Řepy. Zápis ukazuje, že Martin byl ženatý dvakrát: Tomášova matka Josefa, rozená Čapková ze sousedního statku č. 21, už nežila. Františka Řepová (* 1846), prababička Jana Kamiše (* 1914), se narodila nejspíš až z Martinova druhého manželství s Marií Novákovou z Hamru – Tomáš by pak byl její nevlastní bratr. Martin Řepa v roce 1860 ještě žil.

Františka Řepová, Martin Řepa
5. 8. 1860křest / narozeníKřest Vavřince Sladkého
Čučice 1087 – narození 1854–1868 (oddíly: Čučice sn. 1–29, Ketkovice 30–80, Rapotice 81–83, Sudice 83–116; rejstříky 117–141; Sudice sn. 94 = fol. 22–23, 1860)
Text z matriky a překlad

Přepis originálu

[Zeit der Geburt und Taufe] August 5/6 [1860] | [Nro] 28 | [Name] Laurenz | katholisch, Knabe, ehelich | L. Nowak, Kpl. [Vater] Johann Sladký, unansässiger Taglöhner in Suditz, ehelicher Sohn des Karl Sladký, Taglöhners von … (Dürrbla ?) und seines Eheweibes Rosalia geb. N. Barák von … (?) [Mutter] Josefa, eheliche Tochter des Johann Blaža, Inwohners von Zabla… (?), Pfarre Ossowa Bitischka, und seines Eheweibes Philippina geb. N. Kříž (?) von Oslau (?) … [Pathen] Jakob Zaubek (?), Häusler von … (Dürrbla ?); Margareta sein Eheweib [Hebamme] ungeprüft Mariana Koš (?), Schneidermeisters Eheweib von Suditz Nro 20

Překlad

Vavřinec Sladký, pozdější dělník v Nové Vsi u Oslavan, se narodil 5. srpna 1860 v Sudicích u Čučic a druhý den ho pokřtili. Datum přesně souhlasí s údajem v zápisu o narození jeho syna Jana (1898). Otec Jan Sladký byl nádeník bez vlastního domu (neusedlý), matka Josefa pocházela z rodiny podruha Jana Blažka (v zápisu „Blaža“) z farnosti Osová Bítýška. Zápis prozrazuje i další generaci: dědeček Karel Sladký byl také nádeník a babička se jmenovala Rosalie, rozená Baráková. Některé názvy vesnic jsou psané německy a čtu je nejistě.

Vavřinec Sladký, Jan Sladký, Josefa Blažková, Karel Sladký, Rosalie Baráková, Jan Blažek, Filipína Křížová (?)
1. 4. 1862křest / narozeníKřest Františka Novotného
Oslavany 1496 – narození 1862–1869 (oddíl Oslavany: sn. 4 = str. 6, 4/1862; sn. 91 = str. 180–181, 7/1867); rejstřík = kniha 1525
Text z matriky a překlad

Přepis originálu

[Zeit der Geburt und Taufe] 1862, 1./2. April | [Haus-Nr.] 171 | [Name des Täuflings] Franz | katholisch, Knabe, ehelich [Vater] Johann Nowotny, Bergmann in Oslavan, ehel. Sohn des Jakob Nowotny, Bergmann in Oslavan, u. der Francisca geb. Lazar (?) Ulrich, Bergmann in Oslavan [Mutter] Marianna, ehel. Tochter des Johann Beresch, … in Frainspitz, u. der Katharina geb. Jakob Kopeček, Halblehner in Čučic [Pathen] Josef Nowotny, Bergmann in Oslavan; Catharina (?) dessen Gattin

Překlad

František Novotný se narodil 1. dubna 1862 v Oslavanech v domě č. 171 a hned druhý den ho pokřtili. Jeho otec Jan byl horník v Oslavanech, stejně jako dědeček Jakub Novotný a také dědeček z druhé strany, Lazar Ulrich – rodina tedy pracovala v oslavanských uhelných dolech už nejméně ve třetí generaci. Matka Mariana rozená Burešová pocházela z Branišovic (německy Frainspitz) u Pohořelic; její matka Kateřina byla dcerou pololáníka Jakuba Kopečka z Čučic u Oslavan. Kmotrem byl horník Josef Novotný, nejspíš otcův bratr.

František Novotný, Jan Novotný, Mariana Burešová, Jakub Novotný, Františka Ulrichová, Jan Bureš, Kateřina Kopečková
8. 2. 1863sňatekSňatek Františka Kučery a Kateřiny Boudové
Říčany 13 – oddaní 1807–1877, řazeno po vsích (Voděrádky, Krabošice kolem snímků 100–105)
Text z matriky a překlad

Přepis originálu

[Rok, měsíc, den] 1863 Únor 8. [Místo, č. domu] ženich Veleň č. 23, býv. panství Pakoměřice (?), okres Brandýs, kraj Pražský; nevěsta Voděradek č. 20 [Oddávající] P. Alois Klašterský, farář [Ženich] Kučera František, domkář, vdovec z Veleně č. 23, syn Františka Kučery, nádeníka (?) z Lojovic (?), Aurinovesko, okres Říčany v Pražsku, a Kateřiny Maršíkové z Všestar [katol., 26 let, vdovec] [Nevěsta] Boudova Kateřina, dcera Václava (?) Boudy, mistra ševcovského, domkáře z Voděradek, býv. Aurinovesko, okres Říčany kraj Pražský, a Kateřiny Alexandrové z Předboře [katol., 25 let, svobodná] [Svědkové] Franz … (?), …; Bouda (?), domkář z Voděradek; Josef Maršík (?) [Poznámky] Povolení od c. k. okres. úřadu Říčany 23. ledna 1863 N 52. Ženich dle lib. II fol. 51 fary Jažlovické dto 21. ledna 1863 N 4 dne 15. srpna 1837 narozen; jeho první manželka dle lib. … fol. 152 fary Líbeznice (?) dto 22. ledna 1863 N 17 dne 5. června 1862 zemřela. Nevěsta dle lib. IV fol. 257 dne 28. dubna 1838 narozena. Ohlášky zde a na faře Třeboradické 25. ledna, 1., 2. února 1863. Acta sub Nro … 1863 fasc. XXIX v archivu.

Překlad

8. února 1863 se v Říčanech oženil šestadvacetiletý František Kučera, domkář z Veleně č. 23, s pětadvacetiletou Kateřinou Boudovou z Voděradek. František byl vdovec – jeho první žena zemřela v červnu 1862. Byl synem Františka Kučery z Lojovic (?) a Kateřiny rozené Maršíkové ze Všestar; nevěsta byla dcerou ševcovského mistra Václava Boudy z Voděradek a Kateřiny rozené Alexandrové z Předboře. Ohlášky byly i ve Třeboradicích, kam Veleň patřila. Za devět měsíců se jim narodil syn Antonín, otec Marie Jandové roz. Kučerové.

František Kučera, Kateřina Boudová, František Kučera, Kateřina Maršíková, Václav Bouda, Kateřina Alexandrová
7. 4. 1863křest / narozeníKřest Josefa Jandusa
KOL N5 – narození 1860–1873 (chronologicky; sn. 50 = str. 45, 9/1862; sn. 55 = str. 50, 2–3/1863; sn. 56 = str. 51, 3–4/1863)
Text z matriky a překlad

Přepis originálu

[Narození / křtu] 7./8. dubna 1863 | [Jméno] Josef | katol., mužské, manželské | [Místo] Běchovice č. 26, Aurinoveské (Uhříněves), Říčanský, Pražský | [Bába] Jílková (?) Anna z Běchovic, zkoumaná [Otec] Jandus Josef, nádeník z Běchovic č. 26, syn Matěje Jandusa, nádeníka z Běchovic č. …, a matky Barbory rozené Váhové (?) ze Šibřiny [Matka] Suchý Barbora, dcera Matěje Suchého, nádeníka z Aujezda č. 1?, bývalé panství Průhonické, okres Říčanský, kraj Pražský, a matky Veroniky rozené Hrnčířové (?) z dolejších Křeslic [Kmotři] Matěj … z Lichovic (?) č. 36; Rozálie …, manželka … z … (čtení nejisté)

Překlad

Josef Jandus, pozdější pražský dělník a otec Anny Valentové, se narodil 7. dubna 1863 v Běchovicích č. 26 a pokřtili ho v Kolodějích. Jeho otec Josef byl nádeník stejně jako dědeček Matěj Jandus; babička Barbora pocházela ze sousední Šibřiny. Matka Barbora byla z Újezda u Průhonic – dcera nádeníka Matěje Suchého a Veroniky z Dolních Křeslic. Rodná příjmení obou babiček jsou psaná drobně a čtu je nejistě.

Josef Jandus, Josef Jandus, Barbora Suchá, Matěj Jandus (?), Barbora Váhová (?), Matěj Suchý, Veronika Hrnčířová (?)
22. 6. 1863křest / narozeníNarození Františka Labutě
Sbírka matrik Východočeského kraje, sign.: 2939 (poř.č. 2517), 7.1836-11.1870
Text z matriky a překlad

Přepis originálu

[str. 28, Heřmaň 1863] [Narození / křest] 22. června narozen, 23. křtěn; křtil Josef Jak… (?), cooperator; bába zkoušená Anna Kolář z Podhořic č. 5 [Dům] 9 [Jméno] František [katol., mužské, manželské]; pod tím: kř. l. 21/6 1942 č. 757 [Otec] František Labuť, katolík, podruh z Heřmaně čís. 9, manželský syn Františka Labutě, podruha z Heřmaně čís. 9, a jeho manželky Kateřiny, rozené Klinkáček (?) z Ronova čís. 145, okres čáslavský [Matka] Filipina, katolička, nemanželská dcera Josefy, manželské dcery Jana Němce, rolníka z Libice čís. 10, a jeho manželky Anny, rozené Vomáčkové z Kněžic č. 4, okres chotěbořský [Kmotři] Marie Sekerka, manželská dcera † Jana Sekerky, mlynářského z Heřmaně čís. 3; Jan Němec, rolník z Libice čís. 10

Překlad

22. června 1863 se v Heřmani u Chotěboře v domě č. 9 narodil František Labuť, pozdější pražský malířský mistr a dědeček Libuše Novákové (* 1929). Jeho otec, také František, byl podruh – bydlel v cizím domě a pracoval za mzdu; babička Kateřina pocházela z Ronova nad Doubravou. Matka Filipína byla nemanželská dcera Josefy Němcové; za kmotra šel jejímu synovi Filipínin dědeček Jan Němec, rolník z Libice. Zápis potvrzuje všechno, co stojí v rodinných křestních listech – jeden z nich byl podle poznámky na okraji vydán právě z této knihy v roce 1942.

František Labuť, František Labuť, Filipina Němcová, František Labuť, Kateřina Klinkáčková (?), Josefa Němcová, Jan Němec, Anna Vomáčková
16. 11. 1863křest / narozeníNarození Antonína Kučery
TŘR N4, Třeboradice – narození 1859–1872
Text z matriky a překlad

Přepis originálu

[Rok, měsíc, den] 1863 Listopad, narození 16, křtu 16 [Křtící] Jos. Fabian, farář [Pokřtěnec] Antonín [Katolické, mužské, manželské] [Místo] Veleň č. 23, býv. panství Pakoměřice, okres Brandýs, kraj Pražský [Bába] Anna Krejčíkova z Veleně [Otec] Kučera František, domkář, syn Františka Kučery, výminkáře ve Veleni č. 23, a manželky jeho † Kateřiny rozené [jiným inkoustem později:] Formanové z Všestar [Matka] Boudova Kateřina, dcera Václava Boudy, mistra ševcovského z Voděrad č. 20, okres Říčanský, a manželky jeho † Kateřiny roz. Alexandrové z […] [Kmotři] Antonín Halík, soused z Veleně. Anna Štemprokova (?), t. j. ovčákova z Hovoršovic [Pod zápisem] In fidem publicam Jos. Fabian, Parochus

Překlad

16. listopadu 1863 se ve Veleni v domě č. 23 narodil a týž den byl v Třeboradicích farářem Josefem Fabianem pokřtěn Antonín. Otec: František Kučera, domkář (majitel malého domku bez polí), syn Františka Kučery, výminkáře ve Veleni č. 23 (výminkář = starý hospodář na odpočinku, který předal dům a žije z výminku), a jeho zemřelé manželky Kateřiny. Matka: Kateřina, dcera Václava Boudy, ševcovského mistra z Voděrad (správně Voděrádek) č. 20 u Říčan, a jeho zemřelé manželky Kateřiny rozené Alexandrové. Kmotry byli soused Antonín Halík z Veleně a Anna Štemproková, žena ovčáka z Hovoršovic. Pozor: rodné jméno babičky „Formanová ze Všestar“ dopsal do zápisu později někdo jiný – původně zůstalo prázdné.

Antonín Kučera, František Kučera, Kateřina Boudová, František Kučera, Kateřina Maršíková
24. 10. 1865křest / narozeníKřest Kateřiny Fouskové
Sbírka matrik Východočeského kraje, sign.: 2928 (poř.č. 882), 1861-1880
Text z matriky a překlad

Přepis originálu

24 / 24 října 1865 | P. Fr. Pokorný (?), farář | č. 32 | Kateřina | katol., ženské, manželské | exhibici matr. causa 18 7/1 90 [Otec] Fousek Jakub, katolík, čtvrtník v Rosochatci č. 32 okres Chotěboř, manž. syn Václava Fouska, čtvrtníka v Rosochatci č. 32, matky Doroty rodem Františka Čermáka, čtvrtníka z Jahodova č. 1 okresu Chotěbořského – vesměs katolíci [Matka] Marie, katolička, manželská dcera Martina Ledvinky, sedláka z Rosochatce č. 30 okres Chotěboř, matky Kateřiny rodem Josefa Blažka z Horní Krupé, čtvrtníka z č. 6 okresu Německobrodského – vesměs katolíci [Bába] Kateřina Havlíčková, neskoušená bába z Rosochatce č. 11 [Kmotři] Františka, manželka následujícího; Josef Ledvinka, sedlák z Rosochatce č. 30 (vlastnoruční podpisy)

Překlad

Kateřina Fousková, pozdější manželka Josefa Jandusa a babička Jana Valenty, se narodila 24. října 1865 v Rozsochatci č. 32 u Chotěboře. Otec Jakub Fousek byl čtvrtník (držitel čtvrtinového gruntu) jako jeho otec Václav; babička Dorota byla dcerou čtvrtníka Františka Čermáka z Jahodova. Matka Marie pocházela ze sousedního statku č. 30 – dcera sedláka Martina Ledvinky a Kateřiny Blažkové z Horní Krupé. Kmotrem byl sedlák Josef Ledvinka z č. 30, nejspíš Mariin bratr. Poznámka na okraji ukazuje, že si v lednu 1890 vyžádala křestní list k sňatku.

Kateřina Fousková, Jakub Fousek, Marie Ledvinková, Václav Fousek, Dorota Čermáková, Martin Ledvinka, Kateřina Blažková, František Čermák, Josef Blažek
30. 10. 1865sňatekSňatek Jana Kamiše a Františky Řepové
Lutová 17 – N/O/Z Chlum u Třeboně 1857–1873 (O na začátku: sn. 38 = str. 36, sn. 39 = str. 37 /1865/; N ~sn. 55–200; Z ~sn. 240–286)
Text z matriky a překlad

Přepis originálu

[Lutová 17, Chlum, kniha oddaných, str. 37] [Rok, den] 1865, dne 30. října [Místo] Chlum č. 166 / Žíč č. 33 [Oddávající] Jiří Schweiner, farář [Ženich] Jan Kamiš, domkář z Chluma č. 166, m. syn † Františka Kamiše, hajného a chalupníka z Chlumu č. 166, a matky Marie rozené Františka Kašpárka, chalupníka z Chluma [katol., 30 let, svobodný] [Nevěsta] Františka Řepová, mž. dcera † Martina Řepy, sedláka ze Žíče č. 33, a manželky jeho Marie rozené Kašpara Nováka, sedláka z Hamru č. 23 [katol., 19 let, svobodná] [Svědkové] František Lizon (?), výměnkář (?) ze Žíče č. 41; Matěj Jakub (?), chalupník v Chlumu č. 165 [Poznámky] Protokol ddo 3. října 1865 č. 26. Povolení k ženění od c. k. okr. úřadu v Třeboni ddo 30. září 1865. Povolení od vrchnoporučenského úřadu Třeboň 27. října 1865 pro nezletilou nevěstu. Ohlášky 8., 15. a 22. října 1865.

Překlad

30. října 1865 se v Chlumu u Třeboně oženil Jan Kamiš, třicetiletý domkář z Chlumu č. 166 (dřív Hamr č. 41). Zápis konečně jmenuje jeho rodiče: zemřelého Františka Kamiše, hajného a chalupníka z téhož domku, a Marii rozenou Kašpárkovou, dceru chalupníka Františka Kašpárka z Chlumu. Tím je doloženo, že Jan byl synem Františka Kamiše – a že jeho matka nebyla Marie Vochozková, jak jsme předpokládali, ale Františkova první žena. Nevěsta Františka Řepová ze statku č. 33 v Žítči měla teprve 19 let, a proto potřebovala svolení poručenského úřadu; její matkou byla Marie, dcera sedláka Kašpara Nováka z Hamru – i to je teď potvrzeno.

Jan Kamiš, Františka Řepová, František Kamiš, Marie Kašpárková, Martin Řepa, Marie Nováková, František Kašpárek, Kašpar Novák
15. 2. 1866křest / narozeníNarození Josefa Grosse
Ivančice 1224 – narození 1861–1872 a rejstřík (206 sn.); 1866 leden = sn. 70 (str. 131), únor = sn. 71 (str. 133–134), březen = sn. 72
Text z matriky a překlad

Přepis originálu

[Pag. 134, Ivančice 1866; německy] [Narození / křest] 15. / 16. Februar; křtil Josef Beranek, Coop. [Číslo domu] 6/2 [Jméno] Josef [mužské, manželské]; porodní bába Antonie Mostolík [Otec] Groß Mathias, Taglöhner von da, Sohn des Mathias Groß, Taglöhner von Lulč (?), und der Josefa geb. Zalouček (?) [Matka] Franziska, Tochter des Josef Doležal, Schneidermeister in Lulč (?), und der Filipina geb. Johann Drápal [Kmotři] Špatný Franz und Josefa dessen Eheweib, Kaminfeger von da (Německá kurenta; místo „Lulč“ a příjmení Zalouček čteno nejistě.)

Překlad

15. února 1866 se v Ivančicích v domě č. 6 narodil Josef Gross, otec Františka (* 1897). Jeho otec Matěj byl nádeník v Ivančicích. Zápis jde ještě o generaci dál: Matějovi rodiče byli nádeník Matěj Gross a Josefa (rozená snad Zaloučková), matka Františka byla dcera krejčovského mistra Josefa Doležala a Filipíny roz. Drápalové. Obě rodiny jsou spojené s místem čteným „Lulč“ – nejspíš obec Luleč u Vyškova. Odtud mohli Grossovi do Ivančic přijít.

Josef Gross, Matěj Gross, Františka Doležalová, Matěj Gross, Josefa Zaloučková (?), Josef Doležal, Filipína Drápalová
11. 5. 1866křest / narozeníKřest Alžběty Veselé
Klecany 31 – narození 1866–1885 (snímek 4 = str. 1, 1/1866)
Text z matriky a překlad

Přepis originálu

[Rok 1866] narození 11. května, křest 13. [Křtitel] P. Wenzel Rottenborn, Cooperator [Jméno] Alžběta [na okraji: provd. Kučerová; Odpadla k bez vyznání Karlín 14/2 1921 č. 3732; Vrátila se do církve katol.] [katol., ženské, manželské] [Místo] Weltěž čís. 31, býv. panství statku …, okresu Karlínského, kraje Pražského [Bába] Zátka Kateřina z Weltěže, zkoušená [Otec] Weselý Jan, kolář w Weltěži čís. 31, syn † Františka Weselého, koláře w Kle[canech] čís. 7 (?), matky † Marie rozené Novákové z Weltrus čís. 6 [Matka] Barbora, dcera † Jana Hejkala, domkáře z Neuměřic čís. 6, okresu … (?), kraje Pražského, a matky Anny rozené … z … (?) [Kmotři] Tylle Alžběta, sousedka z Přemyšlení; Lidický Antonín, chalupník z Veltěže

Překlad

11. května 1866 se ve Veltěži u Klecan v domě č. 31 narodila Alžběta Veselá, dcera koláře Jana Veselého a Barbory rozené Hejkalové z Neuměřic. Pokřtil ji kaplan Václav Rottenborn. Dědeček František Veselý byl také kolář, v Klecanech; babička Marie pocházela z Veltrus. Pozdější poznámky na okraji říkají, že se Alžběta provdala za Kučeru (Antonína, 1891) a že v roce 1921 vystoupila z katolické církve, později se do ní vrátila.

Alžběta Veselá, Jan Křtitel Veselý, Barbora Hejkalová, František Veselý, Marie Nováková, Jan Hejkal, Anna Vorvaňovská (?)
4. 2. 1867sňatekSňatek Eduarda Peroutky a Karoliny Herrmannové
VO O11 – oddaní 1866–1875 (sn. 28 = str. 22–23, 2/1867; sn. 31 = str. 25, 3/1867; sn. 36 = str. 30, 4–5/1867)
Text z matriky a překlad

Přepis originálu

[Rok, měsíc a den] 4ho února 1867 | [Místo] Oba z č. d. Karlín č. 96; č. 219-II | [Oddávající] Jan Drozd, kaplan [Ženich] Peroutka Eduard, mlynářský pomocník rodilý z Prahy, manž. syn Josefa Peroutky, krupaře, a Josefy rodem Goldvaldovy (?) z Prahy. Nar. 1?/3 1839 – křtěn u sv. Jindřicha [Nevěsta] Herrmannova Karolina, rodilá z Malých Střešovic, okresu smíchovského, kraje pražského, manž. dcera † Václava Herrmanna, obuvnického mistra, a Marie rodem Vondráčkovy z Nového Strašecího. Nar. 13/1 1842 – křtěna u sv. Jana (?)

Překlad

4. února 1867 se u sv. Vojtěcha v Praze vzali mlynářský pomocník Eduard Peroutka z Karlína a Karolina Herrmannová – rodiče Barbory, pozdější manželky Albína Valenty. Zápis opravuje dosavadní představu o Eduardově původu: narodil se v Praze (pokřtěn u sv. Jindřicha) jako syn krupaře Josefa Peroutky a Josefy, nikoli v „Chaborowitz“. Karolina pocházela z Malých Střešovic u Prahy; její otec Václav Herrmann byl obuvnický mistr (při svatbě už nežil) a matka Marie rozená Vondráčková byla z Nového Strašecí.

Eduard Peroutka, Karolina Hermannová, Josef Peroutka, Josefa Goldvaldová (?), Václav Herrmann, Marie Vondráčková
15. 2. 1867křest / narozeníNarození Františka Vovčičky
Kolín 62 – narození 1865–1871 (rejstřík na konci, snímky ~485–514)
Text z matriky a překlad

Přepis originálu

[Rok 1867] narození 15. února, křest 17. [Křtitel] Jan Svoboda, kaplan [Jméno] František [katol., mužské, manželské] [Místo] Kolín č. 15/II (?) [Bába] Mayer (?) Barbora [Otec] Vovčička Josef, řezník z Kolína č. 15/II (?), syn Karla Vovčičky, řezníka ze Starého Sedla (?), a Marie roz. Šechorové (?) [Matka] Alžběta, dcera Františka Šťastného, hospodského č. 41/II, a Anny rozené Zubrčkové (?) [Kmotři] Anna Kaufmanová (?), obyvatelka …; Barbora, manželka Jana …, měšťana kolínského

Překlad

15. února 1867 se v Kolíně narodil František Vovčička, budoucí řezník a praděd Zbyňka Vovčičky. Pokřtil ho o dva dny později kaplan Jan Svoboda. Otec Josef byl řezník v Kolíně a pocházel z řeznické rodiny – jeho otec Karel byl také řezník, a to ze Starého Sedla (?). Matka Alžběta byla dcerou kolínského hospodského (hostinského) Františka Šťastného. Zápis přidává rodokmenu další generaci: Karla Vovčičku a Františka Šťastného s manželkami.

František Vovčička, Josef Ovčička, Alžběta Šťastná, Karel Vovčička, Marie Šechorová (?), František Šťastný, Anna Kulíšková
25. 2. 1867jiný pramenPolicejní přihláška rodiny Eduarda Peroutky (Praha)
Konskripce – karton 454
Text z matriky a překlad

Přepis originálu

[Lit.] Per [Pag.] 22 [Datum] 25/2 867; 6/11 867; 2/2 1873; 21/8 1875; 17/8 1881; 28/1 1883 [Haus-Nro.] 29/II, 117/II, 869/II, 502/I, 772/I, 269/II Peroutka Eduard – Müllergesell – 1839 – Chaborowitz (?) – Heimatschein: Kohljanowitz, 27. Juli 1863 (?); † 26/5 1872 Karolina geb. Hermann – Gattin, Wäscherin (?) – 1842 – Prag – getraut am 4/2 867 bei St. Adalbert Gabriel – Sohn – 867 Wilhelmina – Tochter – 869 Barbara – Tochter – 871 [Pozn.] abgemeldet nach Žižkov 16/5 84

Překlad

Karta rodiny Peroutkových ukazuje, odkud nejspíš pocházela Barbora Valentová. Narodila se roku 1871 v Praze jako nejmladší dítě mlynářského tovaryše Eduarda Peroutky (* 1839, s domovskou příslušností v Uhlířských Janovicích) a Karoliny rozené Hermannové, Pražanky (* 1842). Rodiče se vzali 4. února 1867 v kostele sv. Vojtěcha. Otec zemřel už v květnu 1872, když bylo Barboře asi půl roku. V roce 1884 se rodina odstěhovala na Žižkov. Shoda jména a roku narození s Barborou Valentovou je dobrá, ale přímý doklad (její křest nebo sňatek s Albínem Valentou) zatím chybí.

Barbora Peroutková, Eduard Peroutka, Karolina Hermannová
11. 7. 1867křest / narozeníKřest Anny Sobotkové
Oslavany 1496 – narození 1862–1869 (oddíl Oslavany: sn. 4 = str. 6, 4/1862; sn. 91 = str. 180–181, 7/1867); rejstřík = kniha 1525
Text z matriky a překlad

Přepis originálu

[Zeit der Geburt und Taufe] 1867, 11./14. Juli | [Haus-Nr.] 84 | [Name des Täuflings] Anna (+ 19/8 1938) | katholisch, Mädchen, ehelich [Vater] Sobotka Anton, Bergmann in Oslavan, ehel. Sohn des Sobotka Nikolaus, Häusler in Oslavan, und dessen Gattin Franziska geb. Buresch [Mutter] Maria, ehel. Tochter des Wenzl Patočka, Halblehner in Hubnern (?), und dessen Gattin Josefa geb. Patočka, Kulan (?) [Pathen] Josef Patočka, Halblehner in Hubnern (?); Anna dessen Gattin

Překlad

Anna Sobotková se narodila 11. července 1867 v Oslavanech v domě č. 84 a pokřtili ji o tři dny později. Tím se rozhodl rozpor v datech: rodinný rodokmen uváděl 20. 5. 1867, ale matrika jasně říká 11. července. Její otec Antonín Sobotka byl horník v Oslavanech, syn domkáře Mikuláše Sobotky a Františky rozené Burešové. Matka Marie pocházela z rodiny pololáníka (středně velkého sedláka) Václava Patočky; název jeho vesnice je v zápisu psaný německy a čtu ho nejistě („Hubnern“). Kmotrem byl Josef Patočka, nejspíš matčin bratr. Farář k zápisu později připsal datum Annina úmrtí: 19. 8. 1938.

Anna Sobotková, Antonín Sobotka, Marie Patočková, Mikuláš Sobotka, Františka Burešová, Václav Patočka, Josefa Patočková
15. 8. 1867jiný pramenDomek Kamišů v Hamru č. 41 – dědictví a svatební smlouva
Dominikální kniha dědičných nájmů městečka Chlum u Třeboně a vsí Hamr, Klikov a Staňkov 1782–1880, inv. č. 140, sign. OS Třeboň 55 (rejstřík sn. 3–9; fol. ≈ sn. − 16–18; Kamiš fol. 183 = sn. 201–202)
Text z matriky a překlad

Přepis originálu

[fol. 183, nadpis] František Kamiš N° Cons. 41 [1839] Tento kupní (?) … mezi Matějem a Markétou Vaňkovými manželi z strany prodávající – a mezi Františkem Kamišem z Hamru z strany kupující … domek … pod N° Cons. 41 … za 450 zl. CM … Jenž se stalo v Chlumu dne 18. února 1839. Matěj Vaněk prodávající, +++ Markéta Vaňková spoluprodávající, +++ František Kamiš kupující … Schloss Chlumetz am 23. Februar 1839, Stadion. … Grundgericht Chlumetz am 9. März 1839. [okraj, 1853] … Tabella de praes. 7. Nov. 853 N° 3478 … am 27. Dez. 853. [okraj, česky] S převedením práva vlastnictví k domku čís. 41 v Hamru k rukám Jana Kamiše vyznamenává se zároveň sub praes. června 1867 čís. 2012 a zůstavení práva při domku tomto pro další doživotní výminek, teplá a světla užívání, chléva pro dva kusy dobytka a místa na píci na starém chlévě k rukám [pokračuje fol. 183v:] Marie Anny Kamišové … [fol. 183v, hlavní sloupec] č. 2012 de praes. června 1867 ku sbírce listin přiložené mezi křestního listu Jana Kamiše de dato 30. září 1863 (?) a odevzdací listiny tohoto c. k. okresního soudu o pozůstalosti Františka Kamiše z Hamru de 21. března 1854 vkládá se 28. června 1867 právo vlastnické … k domku čís. 41 v Hamru Františku Kamišovi knihovně připsanému na Jana Kamiše v ceně 240 zl. r. č. a vkládá se zároveň na základě manželské smlouvy mezi Janem Kamišem a Františkou Kamišovou rozenou Řepovou uzavřené dto v Třeboni dne 29. května 1867 právo spoluvlastnické k domku čís. 41 v Hamru k rukám Františky Kamišové rozené Řepové. Dne 15. srpna 1867. [pozdější poznámka] Předstojící stav držebnosti … nová knihovní vložka č. 166 v Chlumu zřízena. C. k. knihovní úřad v Třeboni dne 1. června 1879.

Překlad

Pozemková kniha ukazuje cestu domu, ve kterém se 1879 narodil Jan Kamiš (otec Jana * 1914). V únoru 1839 koupil František Kamiš od manželů Vaňkových domek č. 41 v Hamru u Chlumu za 450 zlatých (místo podpisu udělal tři křížky – neuměl psát). Po jeho smrti domek zdědil Jan Kamiš, nejspíš syn. V roce 1867 se Jan oženil s Františkou Řepovou ze Žítče – manželská smlouva z 29. května 1867 jí dala polovinu domku. Marii Anně Kamišové, zřejmě Janově ovdovělé matce, Jan zajistil doživotní výminek: teplou a světlou světnici, chlév pro dvě krávy a místo na píci. V roce 1879 dostal domek nové číslo – Chlum č. 166.

Jan Kamiš, Františka Řepová, František Kamiš, Marie Vochozková
19. 11. 1867sňatekSňatek Josefa Kořínka a Marie Paťkové roz. Coufalové
Sbírka matrik Východočeského kraje, sign.: 755 (poř.č. 7267), 1840-1868
Text z matriky a překlad

Přepis originálu

[str. 306, Rušinov 1867] [Den] 1867 listopad 19.; dům 7; ohlášky dne 26. října 1867 P. N. 148 [Ženich] Josef Kořínek, rolník z Nasavrk č. d. 1, okresu habrského, kraje čáslavského, vdovec po † Marii rozené Václav Vondrové, řezníka z Dobré Vody č. d. 9, zemřelé dne 21. září 1866, manželský syn Josefa Kořínka, rolníka z Nasavrk č. d. 1 (?), okresu habrského, kraje čáslavského, a manželky jeho Anny rozené Josef Svěřepové, rolníka z Podmok č. d. 33, okresu habrského, kraje čáslavského, a ve víře náboženství katolického; po třech, na neděli 20. po sv. Duchu, na svátek Všech svatých a na neděli 21. po sv. Duchu, t. j. dne 27. října, pak 1. listopadu a 3. listopadu 1867 prošlých ohláškách oddával Václav Zuman, farář. [katol., 30 let, vdovec] [Pozn.] Odešel výpis k ouřednímu potvrzení dne 10. prosince 1867. [Nevěsta] Marie Paťková, vdova po † Tomáši Paťkovi, výminkáři z Horních Lhotek (?) č. d. 3, zemřelém dne 7. června 1867, manželská dcera Josefa Coufala, chalupníka z Rušinova č. d. 7, a manželky jeho Kateřiny rozené František Krumlové, chalupníka z Rušinova č. d. 7, okresu chotěbořského, kraje čáslavského, ve víře náboženství katolického. [katol., 30 let, vdova] [Svědci] Jan … (?), sedlák z Rušinova č. d. 4, katolík; Václav Kořínek, rolník z Nasavrk č. d. 7, okresu habrského, katolík [Písemnosti] Svatební listiny uloženy v archivu farním …: 1. přihláška, 2. křestní list ženicha, 3. vysvědčení … 4. úmrtní list první jeho manželky, 5. ohlašovací list, 6. úmrtní list prvního muže nevěsty, 7. rodokmen ženicha a nevěsty …

Překlad

19. listopadu 1867 se v Rušinově vzali Josef Kořínek a Marie Paťková, rodiče Antonie Kořínkové (* 1874). Pro oba to byl druhý sňatek: Josefovi, třicetiletému rolníkovi z Nasavrk, zemřela v září 1866 první žena Marie, dcera řezníka Vondry z Dobré Vody; Marii, rozené Coufalové z Rušinova, zemřel teprve v červnu 1867 první muž Tomáš Paťka. Mezi svatebními listinami farář uvádí i „rodokmen ženicha a nevěsty“ – zřejmě musel prokázat, že snoubenci nejsou blízce příbuzní. Za svědka šel Václav Kořínek z Nasavrk č. 7, nejspíš Josefův příbuzný.

Josef Kořínek, Marie Coufalová, Josef Kořínek, Anna Svěřepová, Josef Coufal, Kateřina Krumlová
4. 2. 1868sňatekSňatek Josefa Valenty a Rosalie Soukupové
ŠT O11 – sv. Štěpán (Nové Město), oddaní 1866–1871 (sn. 95 = 4.–9. 2. 1868; sn. 90 = 11/1867, sn. 120 = 8/1868)
Text z matriky a překlad

Přepis originálu

[Datum] 4ho února 1868 | [Číslo domu] 1453/II | [Oddávající] P. Alois Stodola (?) [Ženich] Josef Valenta, kočí, rozený ve Voboře Píseckého okresu, manželský syn Josefa Valenty, domkáře z Vobory, a matky Lidmily rozené Šmejkal z Vobory. | katolík, 35 let, 25. srpna 1832, svobodný [Nevěsta] Rosalia Soukup, rozená ve Větrově okresu Neveklovského, manželská dcera Josefa Soukupa, mistra obuvnického a domkáře na Větrově, a matky Barbory rozené Kudrna z Třepsína. | katolička, 26 let, 28. listopadu 1841, svobodná [Svědkové] František Herb (?) …; Jan Ort (?), obuvník [Poznamenání] a) povolení sňatku od okresního úřadu v Písku 10. ledna 1868 čís. 22, potvrzení od popisního úřadu v Praze 14. ledna 1868 čís. 1511; b) křestní list ženicha z Radobic 23. února 1855; c) křestní list nevěsty z Netvořic 23. září 1867. Promulgati: Dom. 2., 3. et 4. post Epiphaniam.

Překlad

4. února 1868 se v kostele sv. Štěpána v Praze vzali kočí Josef Valenta a Rosalie Soukupová – měsíc nato se jim narodil syn Albín. Josefovi bylo 35 let; narodil se 25. srpna 1832 v Oboře na Písecku, kde byl jeho otec domkářem, a pokřtili ho v Radobytcích. Rosalii bylo 26 let; narodila se 28. listopadu 1841 ve Větrově u Neveklova, pokřtěna byla v Netvořicích a její otec byl obuvnický mistr. K sňatku musel dát souhlas okresní úřad v Písku, protože tam byl Josef domovsky příslušný.

Josef Valenta, Rosalie Soukupová, Josef Valenta, Lidmila Šmejkalová, Josef Soukup, Barbora Kudrnová
1. 3. 1868křest / narozeníKřest Albína Valenty
ŠT N29 – sv. Štěpán (Nové Město), narození 1867–1871 (sn. 90 = fol. 86, 1.–4. 3. 1868; sn. 94 = 3/1868, sn. 104 = 4/1868)
Text z matriky a překlad

Přepis originálu

[narození] 1. března [křtu] 4. [1868] | [Křtitel] P. Jan Havlíček, kaplan | [Jméno] Albín Antonín | katolické, mužské, manželské; Copul. hic 4. Febr. 1868 | [Číslo domu] 1453/II | [Bába] Terezie Zatloukal, 527/II [Otec] Valenta Josef, kočí, rozený ve Voboře, okresu a kraje Píseckého, syn Josefa Valenty, domkáře ve Voboře, a Lidmily rozené Šmejkal z Vobory. [Matka] Soukup Rosalie, rozená ve Větrově, okresu Neveklovského, kraje Táborského, dcera Josefa Soukupa, domkáře a mistra obuvnického, a Barbory roz. Kudrna z Třepsína. [Kmotrové] Anton … (?); Marie … (?), manž. Jana …, obuvníka

Překlad

Albín Valenta se narodil 1. března 1868 v Praze na Novém Městě v domě č. 1453 a o tři dny později ho pokřtili v kostele sv. Štěpána. Jeho rodiče se vzali teprve měsíc předtím. Otec Josef Valenta byl kočí, ale pocházel z vesnice Obora u Písku, kde jeho otec – také Josef – měl chalupu; babička Lidmila byla rozená Šmejkalová. Matka Rosalie rozená Soukupová přišla do Prahy z Větrova u Neveklova, kde byl její otec Josef domkářem a obuvnickým mistrem. Albín se tak k řemeslu dostal po dědečkovi z matčiny strany – i on se stal obuvníkem. Rodina byla domovsky příslušná na Písecko, a proto policejní úřady vedly Albína jako rodáka „z Radobic“, i když se narodil v Praze.

Albín Valenta, Josef Valenta, Rosalie Soukupová, Josef Valenta, Lidmila Šmejkalová, Josef Soukup, Barbora Kudrnová
14. 10. 1868křest / narozeníKřest Terezie Veselé
Horní Dubňany 13696 – narození 1850–1868 (sn. 72 = s. 78–79, 9.–10. 1868)
Text z matriky a překlad

Přepis originálu

[Zeit der Geburt und Taufe] October 14/15 [1868] | [Haus-Nr.] 57 | [Name des Täuflings] Theresia | katholisch, Mädchen, ehelich | [Taufe] Hanák [Vater] Wesely Josef, Häusler in Unterdub., ehel. Sohn des Wenzl Wesely, Taglöhner in Unterdub., u. der Marianna geb. Lorenz (?) [Mutter] Anna, eheliche Tochter des Thomas Sedlář, ½ Lehner in Tulleschitz, u. der Magdalena geb. Doschla (?) [Pathen] Wenzl Dohnal (?), Halblehner in Unterdub.; Marianna s. Gattin

Překlad

Terezie Veselá se narodila 14. října 1868 v Dolních Dubňanech v domě č. 57 a druhý den ji pokřtili ve farnosti Horní Dubňany. Matrika tím přesně potvrzuje datum, které uvádí její oddací zápis i rodinný rodokmen. Otec Josef Veselý byl domkář (měl jen chalupu bez polí) a syn nádeníka Václava Veselého. Matka Anna pocházela ze sousedních Tulešic z rodiny pololáníka Tomáše Sedláře, tedy z o něco zámožnějšího statku. Kmotry byli sousedé, pololáník Václav Dohnal (?) s manželkou.

Terezie Veselá, Josef Veselý, Anna Sedlářová, Václav Veselý, Mariana Lorenzová (?), Tomáš Sedlář, Magdalena Došelová (?)
15. 11. 1868sňatekSňatek Františka Blažka a Marie Bartůňkové
Oslavany 1510 – oddaní 1857–1872 (Oslavany sn. 1–67, Letkovice 68–79, Nová Ves 80–98, Padochov 99–112, Zbýšov 113–149)
Text z matriky a překlad

Přepis originálu

[str. 240, Padochov – Trauungsbuch 1868] (německy) [Den] 15. November; Haus-Nr. 26 [Ženich] Blažek Franz, lediger (?) Kohlengrubenarbeiter (?) in Padochov, ehelicher Sohn des Blažek Josef, Häuslers in Oslawan, und dessen Gattin Johanna, lediger (?) Tochter der Marie, geb. Josef Mattach, Viertlers in Oslawan; laut Taufschein … ledig; katholisch, 25 Jahre, ledig [Nevěsta] Bartoněk Marie von Biskoupka, eheliche Tochter des Josef Bartoněk, Viertlers in Biskoupka, und dessen Gattin Marie, geb. Chaloupka Josef, Häuslers in Senohrad; laut Taufschein … ; katholisch, ledig [Svědci] Johann Rozenik (?) … Johann Kubalek und Johann Kovařík, Weinzierl (?) in Mohelno (?) [Pozn.] Mit Vater und Ortsgemeinde … Bewilligung des k. k. Bezirksamtes Kromau dd. … November 1868 Nr. 1970 … [Ohlášky] Kopulační arch, Fasc. A 1868 Nr. 50

Překlad

15. listopadu 1868 se v Padochově u Oslavan vzali František Blažek (25 let), který pracoval v uhelných dolech, a Marie Bartůňková z Biskoupek. Byli to rodiče Františka Blažka (* 1871) a prarodiče Růženy Blažkové. Zápis je německy a o generaci výš ukazuje další předky: nevěstina matka Marie roz. Chaloupková byla dcerou domkáře Josefa Chaloupky ze Senohrad. Ženichova matka Johanna byla podle zápisu nejspíš nemanželská dcera Marie Matlachové z Oslavan (čtení nejisté). K sňatku dal souhlas i c. k. okresní úřad v Moravském Krumlově – tehdy běžné u lidí bez majetku.

František Blažek, Marie Bartůňková, Josef Blažek, Johanna Matlachová, Josef Bartůněk, Marie Chaloupková, Josef Chaloupka
24. 2. 1869křest / narozeníNarození Marie Kopuleté
Koněšín 10537 – narození 1846–1898 (Koněšín sn. 2–86, Kozlany 87–118, Studenec 119–227)
Text z matriky a překlad

Přepis originálu

[str. 59 (?), Geburtsbuch von Koněšín, Im Jahre 1869] (německy) [Narození / křest] 24. Februar / 25.; křtil Josef Hauschild, Pfarrer [Číslo domu] 44 [Jméno] Maria [ženské, manželské]; Hebamme: dieselbe [Otec] Johann Kopulitý, Häusler in Koněšín, Sohn des Anton (?) Kopulitý, Ausgedingers in Koněšín, und dessen Gattin Anna geb. Horký [Matka] Anna, Tochter des Filip (?) Mikeš, Häuslers in Lipnik (?), und dessen Gattin Josefa geb. Sochla (?) [Kmotři] Jan Mikeš, Halblehner in Lipnik (?), Maria dessen Gattin

Překlad

24. února 1869 se v Koněšíně u Náměště nad Oslavou v domku č. 44 narodila Marie Kopuletá – matka Růženy Blažkové a prababička Marie Sladké. Datum přesně odpovídá zápisu o narození Růženy. Otec Jan Kopuletý byl domkář, syn výměnkáře (Antonína?) Kopuletého a Anny roz. Horké; matka Anna byla dcera domkáře Mikeše z Lipníku (?). Kmotrem byl Jan Mikeš – nejspíš matčin bratr. Zápis je psaný německy, jak bylo tehdy na moravských farách běžné. Jako mladá dívka se Marie s otcem přestěhovala za prací do hornických Oslavan.

Marie Kopuletá, Jan Kopuletý, Anna Mikešová, Antonín (?) Kopuletý, Anna Horká, Filip (?) Mikeš, Josefa Sochlová (?)
29. 10. 1869křest / narozeníKřest Emanuela Strnada
Velim 14 (kniha V) – narození 1842–1893
Text z matriky a překlad

Přepis originálu

[1869] Narozen dne 29. října, dne 30. října pokřtěn od Augustina Grossera (?), faráře. [Č. d.] 14 [Jméno] Emanuel [katol., mužské, manželské] [Otec] Strnad Jan, katolík, familiant ve Welimi č. d. 14, vlastní syn † Josefa Strnada, rolníka ve Welimi č. d. 24, a jeho manželky Marye rozené Lindy (?) z Welimi č. d. 24, oba okresu Kolín., kraje Čáslavského, katolíci [Matka] Kateřina, katolička, vlastní dcera Wáclawa Kojze (?), rolníka ve Welimi č. d. …, a jeho manželky Marye, dcery † Matěje Wokřála, rolníka ve Welimi č. d. 59, oba okresu Kolín., kraje Čáslavského, katolíci [Kmotři] Václav Urbánek, rolník č. 2 Baierwerk; Ludmila (?) Wokřál, manželka Josefa Wokřála, rolníka ve Welimi č. d. 59 [Bába] Kateřina Wanická (?) z Welimi č. d. 73 [Okraj] k vojančině vydán 18/6 89

Překlad

29. října 1869 se ve Velimi v domě č. 14 narodil Emanuel Strnad, druhý den ho pokřtil velimský farář. Otec Jan Strnad byl familiant (malý sedlák) ve Velimi, syn zemřelého rolníka Josefa Strnada. Matka Kateřina byla dcera velimského rolníka Václava Kojzy a Marie, jejíž otec Matěj Vokřál měl statek č. 59. Kmotry byli sedlák Václav Urbánek z Bajervku a Vokřálová z č. 59 – tedy matčina rodina. V roce 1889 si Emanuel vyzvedl výpis z matriky k odvodu na vojnu.

Emanuel Strnad, Jan Strnad, Kateřina Kojzová, Josef Strnad, Marie Lindová (?), Václav Kojza (?), Marie Vokřálová (?), Matěj Vokřál
18. 1. 1870sňatekSňatek Josefy Řepové, nejspíš sestry Františky
Lutová 34 – Žíteč N 1860–1887, O 1860–1889, Z 1860–1888 (+ sňatky nevěst z okolních vsí); jmenný rejstřík
Text z matriky a překlad

Přepis originálu

[Rok, den] 1870, dne 18. ledna [Místo] Žíč č. 48 / Žíč č. 33 [Oddávající] dto. (P. Josef Budweiser, farář) [Ženich] Josef Mikolášek, recte Zahradník, chalupník v Žíči č. 48, nem. syn Marie, m. dcery Simona Zahradníka, domkáře v Žíči č. 53, a matky Marie roz. Urbankové (Lepšákové ?) z Chlumu [katol., 24¾ roku, svobodný] [Nevěsta] Josefa Řepová, m. dcera † Martina Řepy, sedláka ze Žíče č. 33, a matky Marie roz. Kašpara Nováka, sedláka z Hamru č. 23 [katol., 20¾ roku, svobodná]

Překlad

18. ledna 1870 se v Žítči u Chlumu vdala dvacetiletá Josefa Řepová, dcera zemřelého sedláka Martina Řepy ze statku č. 33. Ze stejného domu pocházela i Františka Řepová, prababička Jana Kamiše (* 1914), jejíž otec se také jmenoval Martin Řepa – Josefa a Františka tak byly nejspíš sestry. Zápis prozrazuje i jejich matku: Marii, dceru Kašpara Nováka, sedláka z nedalekého Hamru. Ves Žíteč písař psal „Žíč“.

Marie Nováková, Kašpar Novák
29. 1. 1871křest / narozeníNarození Františka Blažka
Oslavany 1497 – narození 1870–1882 (Oslavany sn. 1–162, Letkovice 163–188, Nová Ves 189–227, Padochov 228–264, Zbýšov 265–340)
Text z matriky a překlad

Přepis originálu

[str. 438, Padochov – Geburtsbuch, Anno Domini 1871] [Narození / křest] 29. / 29. ledna; křtil Jakub Zají (?), místní farář [Číslo domu] Kolonie [Jméno] František [mužské, manželské] [Bába] Josefa Wank z Oslavan, zkoušená [Otec] Blažek František, havíř v Padochově, manželský syn Josefa Blažka, domkaře v Oslavanech, a Johanny roz. Matlach [Matka] Maria, manželská dcera Josefa Bartůňka, čtvrtníka v Biskoupkách, a Marie roz. Chaloupka [Kmotři] František Haníček (?), kočí (?) v Padochově, a Jindřiška manželka jeho

Překlad

29. ledna 1871 se v Padochově u Oslavan, v hornické kolonii, narodil František Blažek – otec Růženy (* 1904). Datum odpovídá jeho oddacímu zápisu; v zápisu o Růženině narození je měsíc chybně (29/4). Jeho otec František byl havíř, syn domkáře Josefa Blažka z Oslavan a Johanny roz. Matlachové. Matka Marie pocházela z Biskoupek (u Ivančic), z rodiny čtvrtláníka Josefa Bartůňka a Marie roz. Chaloupkové. Rod Blažků tak sahá o další generaci výš – do Oslavan.

František Blažek, František Blažek, Marie Bartůňková, Josef Blažek, Johanna Matlachová, Josef Bartůněk, Marie Chaloupková
11. 11. 1872sňatekSňatek Tomáše Kamiše a Anny Řepové
Lutová 17 – N/O/Z Chlum u Třeboně 1857–1873 (O na začátku: sn. 38 = str. 36, sn. 39 = str. 37 /1865/; N ~sn. 55–200; Z ~sn. 240–286)
Text z matriky a překlad

Přepis originálu

[Lutová 17, Chlum, kniha oddaných, str. 64] [Rok, den] 1872, 11. listopadu [Místo] Chlumecká Huť č. 1 / Žíč č. 18 [Oddávající] Josef Budweiser, farář [Ženich] Tomáš Kamiš, pacholek v Chlumecké Huti č. 10, m. syn Františka Kamiše, chalupníka v Chlumu č. 41, a matky Marie roz. Kašpara Vochozky, podruha v Klikově [katol., 25 let, svobodný] [Nevěsta] Anna Řepová, m. dcera Jana Řepy, zednického tovaryše v Žíči č. 18, a matky Marie roz. Víta Čepáka, domkáře tamtéž [katol., 25 let, svobodná]

Překlad

11. listopadu 1872 se oženil Tomáš Kamiš, pětadvacetiletý pacholek z Chlumecké Huti – otec Alžběty Kamišové (* 1883). Jeho otcem byl tentýž František Kamiš z domku č. 41 jako u Jana Kamiše, ale matkou Marie rozená Vochozková z Klikova, Františkova druhá žena. Jan a Tomáš tedy byli nevlastní bratři – a jejich děti Jan a Alžběta, kteří se vzali v roce 1909, nevlastní bratranec a sestřenice. Nevěsta Anna Řepová ze Žítče č. 18 byla dcerou zednického tovaryše Jana Řepy a Marie rozené Čepákové.

Tomáš Kamiš, Anna Řepová, František Kamiš, Marie Vochozková, Jan Řepa, Marie Čepáková, Kašpar Vochozka, Vít Čepák
3. 4. 1874křest / narozeníNarození Antonie Kořínkové
Sbírka matrik Východočeského kraje, sign.: 5987 (poř.č. 12286), 1838-11.1904
Text z matriky a překlad

Přepis originálu

[str. 95, Nasavrky 1874] [Narození / křest] 3. dubna 1874 narozena, 7. dubna pokřtěna; křtil Josef Šeplý (?), farář; Marie Škvoříková (?), zkoušená bába z Jeníkova č. 147 [Dům] 1 [Jméno] Antonie [katol., ženské, manželské]; pozn.: bez vyznání dle intimátu okresní politické správy v Praze … 1921 N. E. 5200 [Otec] Kořínek Josef, katolík, rolník z Nasavrk č. 1, hejtm. Čáslavské, manž. syn Josefa Kořínka, rolníka z Dobré Vody č. 9, a matky Anny rodem Josef Svěřepa, …níka (?) z Podmok č. 33. Všichni kat. [Matka] Marie, katolička, manž. dcera Josefa Coufala, rolníka z Rušinova č. 7, hejtm. Čáslavské, a matky Kateřiny rodem Krumlové z Rušinova č. 7. Všichni kat. [Kmotři] Marie Svěřepa (vlastnoruční podpis), manželka níže psaného; Václav Svěřepa, rolník v Podmokách č. 33

Překlad

3. dubna 1874 se v Nasavrkách u Golčova Jeníkova v gruntu č. 1 narodila Antonie Kořínková, babička Libuše Novákové (* 1929). Její otec Josef Kořínek byl rolník, syn rolníka Josefa Kořínka z Dobré Vody a Anny roz. Svěřepové z Podmok; matka Marie byla dcera rolníka Josefa Coufala z Rušinova a Kateřiny roz. Krumlové. Za kmotry jí šli Václav a Marie Svěřepovi z Podmok – asi babiččini příbuzní. Poznámka na okraji prozrazuje, že Antonie v roce 1921, už jako Pražačka, vystoupila z církve – v té době to po vzniku republiky udělalo mnoho lidí.

Antonie Kořínková, Josef Kořínek, Marie Coufalová, Josef Kořínek, Anna Svěřepová, Josef Coufal, Kateřina Krumlová
22. 1. 1878sňatekSňatek Vojtěcha Mrázka a Anny Uderové
Soběslav 15 – oddaní 1864–1899, elektronický jmenný rejstřík (sn. 84 = str. 84–85, 1/1878)
Text z matriky a překlad

Přepis originálu

[Rok, měsíc a den] 1878, 22. [ledna] | [Místo] Soběslav č. 80, polit. okres Tábor; Soběslav č. 14 | [Oddávající] Josef Kovář, kaplan [Ženich] Vojtěch Mrázek, mlynářský v Soběslavi č. 80, manž. syn Matěje Mrázka, mistra krejčovského ve Vodici č. 18, okres p. Pelhřimov, a manželky jeho Marie rodem Jindra z Hájku č. 13 | katolík, 24 9/12, svobodný [Nevěsta] Anna, dcera Marie Uder, manž. dcery Bartoloměje Udera, nájemníka chalupy ve Lžíně č. 9, a manželky jeho Kateřiny rodem Slavíček z Pluhova Žďáru č. 7 | katolička, 19 6/12, svobodná [Svědkové] Rudolf … (?), měšťan v Soběslavi; Jan Kemlička (?), … Soběslav [Poznamenání] Křestní list ženichův od far. úřadu z Cetoraze ze dne 2. ledna 1878 č. 1. Prohlášení plnoletosti nevěsty od c. k. soudu v Soběslavi ze dne 12. ledna 1878 č. 388. Protokol zaveden se snoubenci v Soběslavi dne 5. ledna 1878. Prohlášeni byli v Soběslavi dne 6., 13. a 20. ledna 1878. Fasc. XXXII č. 6.

Překlad

22. ledna 1878 se v Soběslavi vzali čtyřiadvacetiletý mlynářský tovaryš Vojtěch Mrázek, syn krejčího z Vodice u Pacova, a devatenáctiletá Anna Uderová, nemanželská dcera Marie Uderové ze Lžína. Zápis potvrzuje celý rodokmen, který znáte z rodinných křestních listů: rodiče ženicha Matěje Mrázka a Marii rozenou Jindrovou z Hájku i nevěstiny prarodiče Bartoloměje Udera, nájemníka chalupy ve Lžíně, a Kateřinu rozenou Slavíčkovou z Pluhova Žďáru. Protože nevěstě ještě nebylo 24 let a její otec nebyl znám, prohlásil ji soud v Soběslavi před svatbou za plnoletou. Manželům se později narodily dcery Anna (1889) a Marie (1894) – prababička Marie Šmejkalové.

Vojtěch Mrázek, Anna Uderová, Matěj Mrázek, Marie Jindrová, Marie Uderová, Bartoloměj Uder, Kateřina Slavíčková
23. 4. 1880křest / narozeníKřest Anny Hovorkové
Dobřichov 30 – narození 1853–1880, Radim
Text z matriky a překlad

Přepis originálu

[Rok, měsíc a den narození a křtu] 23. – 25. dubna 1880 | [Křtil] Jan Musil, kaplan; Jan Klumpar, farář | [Jméno] Anna | katolické, ženské, manželské [Otec] Hovorka Josef, dělník, domkář z Radimi čís. 55, hejt. Kolínské, syn Marie, dcery Václava Hovorky, domkáře tamtéž čís. 55, a matky Anny rozené Nezavdalovy (?) ze Siegfeldu čís. 11, katolíci [Matka] Anna, dcera Josefa Dytrycha, dělníka z Radlic (?) čís. 26, hejt. Kolínské, a matky Barbory rozené Kolomazníkovy z Barchovic čís. 15, katolíci [Místo] Radim čís. 55, hejtmanství Kolínské [Kmotři] Jan Vrbský (?), domkář z Radimi; Julie Kratochvílová, dcera Františka Kratochvíla, řezníka z Radimi [Bába] Anna Purkrabová (?) z Radimi [Okraj] Odd. 13. XI. 1937 – … – Josefem Šečkem (?)

Překlad

23. dubna 1880 se v Radimi u Peček v domku č. 55 narodila Anna Hovorková, o dva dny později ji pokřtili. Otec Josef Hovorka byl dělník a domkář; sám byl nemanželským synem Marie Hovorkové, takže v zápisu jsou místo jeho otce uvedeni dědeček a babička z matčiny strany – domkář Václav Hovorka a Anna z Vítězova. Matka Anna byla dcera dělníka Josefa Dytrycha a Barbory Kolomazníkové z Barchovic. Pozdější poznámka na okraji říká, že se Anna v roce 1937 (snad jako vdova) znovu vdala.

Anna Hovorková, Josef Hovorka, Anna Dytrychová, Marie Hovorková, Josef Dytrych, Barbora Kolomazníková, Václav Hovorka, Anna Nezavdalová (?)
3. 2. 1890sňatekSňatek Josefa Jandusa a Kateřiny Fouskové
HŠ O12, sv. Haštal (Praha I) – oddaní 1885–1895
Text z matriky a překlad

Přepis originálu

[str. 117 (?), sv. Haštal, Praha – oddaní 1890, č. 8] [Den] 3. února [Místo] v Bubnech u Prahy čd. 60 (nevěsta 762-I) [Oddával] Václav Kovianský (?), kooperátor [Ženich] Jandus Josef, nádenník, roz. v Běchovicích čd. 86 okr. českobrodského, mžl. syn Josefa Jandusa, nádenníka, a Barbory roz. Suché z Újezda; katolík, 26 let, svobodný, * 7/4 1863 [Nevěsta] Fousková Kateřina, roz. v Rosochatci čd. 32 okr. h. Chotěboř, mžl. dcera Jakuba Fouska, čtvrtníka, a Marie roz. Ledvinkovy z Rosochatce; katolička, 24 let, svobodná, * 24/10 1865 [Svědci] Josef Jílek, soustružník; Mareš Johann (?), obuvnický; oba bydlí v Bubnech č. 467 [Doklady] a) křestní list ženichův z Koloděj 17/12 89 č. 151; b) křestní list nevěstin z Čachotína 7/1 90 č. 10; c) prohlašovací list z Bubenče 2/2 90 č. 75; d) vysvědčení o bydlišti obou snoubenců; e) zkušební protokol [Ohlášky] zde a v Bubenči 19., 26. ledna a 2. února 1890

Překlad

3. února 1890 se v Praze u sv. Haštala vzali nádeník Josef Jandus a Kateřina Fousková – rodiče Anny Jandusové (* 1899), babičky Vlasty Jandové. Bydleli v Bubnech u Prahy (dnešní Holešovice). Josef se narodil 7. dubna 1863 v Běchovicích u Prahy jako syn nádeníka Josefa Jandusa a Barbory roz. Suché z Újezda. Kateřina se narodila 24. října 1865 v Rozsochatci na Chotěbořsku, v rodině čtvrtláníka Jakuba Fouska a Marie roz. Ledvinkové. Oba tedy přišli do Prahy za prací z venkova – on z blízkých Běchovic, ona z Vysočiny.

Josef Jandus, Kateřina Fousková, Josef Jandus, Barbora Suchá, Jakub Fousek, Marie Ledvinková
26. 4. 1891sňatekSňatek Františka Kučery ml., bratra Antonína
TŘR O4, Třeboradice – oddaní 1883–1906
Text z matriky a překlad

Přepis originálu

[Číslo] 8 [Rok, měsíc, den] 1891 Duben 26, ve farním chrámu v Třeboradicích [Místo] ženich Veleň č. d. 23, okres brandejský, hejtmanství karlínské; nevěsta Veleň č. d. 9 [Oddávající] Bernard Boháček, farář [Ženich] Kučera František, nádeník z Veleně č. d. 23, syn Františka Kučery, domkáře z Veleně č. 23, a matky Kateřiny rozené Boudovy z Voděradek č. d. 60 (?) [katol., 25 let, nar. 5/9 1865, svobodný] [Nevěsta] Vojkova Anna, dcera Josefa Vojky, dělníka z Veleně č. d. 9, a matky Rosalie rozené Řezníčkové (?) z Veleně č. d. 32 [katol., 25 let, nar. 20/10 1865, svobodná] [Svědkové] František Vojka, obuvník; Fiala Josef, krejčí, z Veleně [Poznámky] Plnoletost ženichovu dosvědčuje zdejší kniha narozených Tom. IV fol. 200, nevěstinu tatáž kniha Tom. IV fol. 204; ohlášeni byli v Třeboradicích 5., 12. a 19. dubna 1891.

Překlad

26. dubna 1891 se v kostele v Třeboradicích oženil František Kučera, 25letý nádeník z Veleně – mladší bratr Antonína Kučery (* 1863), praděda Petra Jandy. Byl synem Františka Kučery a Kateřiny rozené Boudové. Vzal si Annu Vojkovou, dceru dělníka Josefa Vojky z Veleně. Zápis ukazuje, že rodina Kučerových zůstala ve Veleni č. 23.

Antonín Kučera, František Kučera, Kateřina Boudová
23. 5. 1891sňatekSňatek Františka Vovčičky a Anny Blechové
Kolín 74 – oddaní 1888–1901 (s rejstříkem)
Text z matriky a překlad

Přepis originálu

[Rok, měsíc, den] 23. května 1891 v Karlíně u Prahy [Místo, č. domu] ženich Kolín č. 24/V; nevěsta Kolín č. 83/I [Oddávající] Alois Foret, cooperator v Karlíně u Prahy, per delegationem dto 18/5 1891 č. 239 děk. [Ženich] Vovčička František, řezník v Kolíně, manž. syn Josefa Vovčičky, řezníka v Kolíně, a Alžběty, dcery Františka Šťastného, hospodského v Kolíně č. 41/2, a Anny roz. Kulíškové [katol., 24 4/12, nar. 15/2 1867, svobodný] [Nevěsta] Blechová Anna, manž. dcera Františka Blechy, truhláře v Zibohlavech č. 32, okr. Kolín, a Anny, dcery Františka Třešňáka (?), truhláře ze Štítar č. 30, a Marie roz. … z Chotouchova [katol., 27 5/12, nar. 31/12 1863, svobodná] [Svědkové] Václav Římek, sklenář v Kolíně; Antonín Honzák, II. kostelník v Karlíně [Poznámky] 1) Křestní list ženichův v knize A XXIII fol. 93; 2) Křestní list nevěsty dto Lošany (?) 12/5 1891 č. 75; 3) Ohlášení v Kolíně 16–17–18 května 1891; 4) Oddáni byli v Karlíně dle přípisu dto 24/5 1891.

Překlad

František Vovčička, 24letý řezník z Kolína, a o tři roky starší Anna Blechová se vzali 23. května 1891 – ne v Kolíně, ale v Karlíně u Prahy, kam kolínský děkan poslal souhlas k sňatku. Zápis uvádí i prarodiče obou: Františkova matka Alžběta byla dcerou kolínského hospodského Františka Šťastného a Anny roz. Kulíškové; Annina matka Anna byla dcerou truhláře Františka Třešňáka (?) ze Štítar a Marie z Chotouchova. Podle tohoto zápisu (a křestního listu) se Anna narodila 31. 12. 1863 – zápis o narození syna Bohuslava (1901) uvádí rok 1865. Svědky byli sklenář Václav Římek z Kolína a karlínský kostelník.

František Vovčička, Anna Blechová, Alžběta Šťastná, František Blecha, Anna Třešňáková (?), František Šťastný, Anna Kulíšková, František Třešňák (?), Marie (rodné příjmení?)
28. 5. 1891křest / narozeníNarození Václava Jandy
VNŘ N17, Vinoř – narození 1882–1894
Text z matriky a překlad

Přepis originálu

[Číslo běžné] 69. [Narození] 28. [Křest] 31. května 1891 [Křtící] Šimon Bejvl, farář. [Pokřtěnec] Václav. Oddán s Marií Kučerovou zde 20. září 1915. – EEE fol. 197. [Katolické, mužské, manželské] [Místo] Kbely č. 29, okres i hejtmanství Karlín. [Bába] Kateřina Kocábková (?) ze Kbel, zkoušená. [Otec] Janda František, dělník ve Kbelích č. 29, rodem ze Skrejšova, syn Kateřiny Jandovy. [Matka] Čermák-ova Marie, rodem z Prahy, dcera Ludmily Čermákovy. [Kmotři] Potůček Václav, zedník ve Kbelích č. 29. Alžběta Nováková, dcera mistra cihláře ve Kbelích. [Poznámka u otce] kop. v N. Kníně 6/11 1882 [Pod zápisem] Vystoupil z církve katol., zůstal bez vyzn. O. spr. pol. Karlín 12/2 1921 č. 3116. [Na okraji] L. B. 28/4 10, 14/9 1918, 19/4 1941 (vydané křestní listy)

Překlad

Číslo 69: 28. května 1891 se ve Kbelích v domě č. 29 narodil Václav, 31. května ho ve Vinoři pokřtil farář Šimon Bejvl. Otec: František Janda, dělník ve Kbelích č. 29, rodem ze Skryšova (zde „Skrejšov“), syn Kateřiny Jandové. Matka: Marie Čermáková, rodem z Prahy, dcera Ludmily Čermákové. Rodiče se vzali 6. 11. 1882 v (Novém) Kníně. Kmotry byli zedník Václav Potůček ze stejného domu a Alžběta Nováková, dcera mistra cihláře ve Kbelích; porodní bábou Kateřina Kocábková (?) ze Kbel. Pozdější poznámky: oženil se s Marií Kučerovou ve Vinoři 20. 9. 1915; v roce 1921 vystoupil z katolické církve. Na okraji jsou data vydaných křestních listů – poslední 19. 4. 1941, to je list, který má rodina.

Václav Janda, František Janda, Marie Čermáková
17. 11. 1891sňatekSňatek Vavřince Sladkého a Antonie Doškové
Oslavany 1511 – oddaní 1873–1921 (362 sn.); oddíl Oslavany: sn. 55 = s. 108 (10/1887), sn. 66 = 2/1891, sn. 68 = s. 134–135 (10–12/1891), sn. 69 = 1892; oddíl Nová Ves: sn. 222 = s. 34–35 (1891), sn. 240 = s. 68–69 (1905)
Text z matriky a překlad

Přepis originálu

[str. 35, Nová Ves 1891, č. 5] [Den oddavek] 17. listopadu; oddával Ignát Hrubý, coop.; ohlášky III/1a 1891 [Ženich] Oslavany 23: Vavřinec Sladký, nádeník v Oslavanech, manž. syn Jana Sladkého, dělníka ze Sudic, a manž. jeho Josefy roz. Blažek. Oba katolíci a na živě. [katol., svobodný] 31 [Nevěsta] Nová Ves 74: Antonia Došek, manž. dcera Vavřince Doška, havíře v Nové Vsi, a manž. jeho Anny roz. Čechovský; oba katolíci a na živě. [katol., svobodná] 20 [Svolení] K tomuto sňatku nezletilé dcery své dal jsem v přítomnosti svědků zpola podepsaných otcovské povolení. Došek +++ Vavřinec, otec; Franz Pokorný, svědek; Franz Došek, svědek [Svědci] Franz Pokorný, havíř v Nové Vsi; Franz Došek, dělník z Nové Vsi; oba katolíci [Podpis] Jan Hrubý (?), farář

Překlad

17. listopadu 1891 se v Nové Vsi u Oslavan vzali Vavřinec Sladký a Antonie Došková – rodiče Jana Sladkého (* 1898). Vavřinci bylo 31 let a pracoval jako nádeník v Oslavanech; jeho rodiče Jan Sladký ze Sudic a Josefa roz. Blažková tehdy ještě žili. Antonii bylo jen 20, a protože ještě nebyla plnoletá (tehdy se plnoletost počítala od 24 let), musel s jejím sňatkem souhlasit otec, havíř Vavřinec Došek. Podepsal se třemi křížky – psát neuměl.

Vavřinec Sladký, Antonie Došková, Jan Sladký, Josefa Blažková, Vavřinec Došek, Anna Čechovská
17. 2. 1892křest / narozeníNarození Marie Kučerové (starší sestry)
TŘR N6, Třeboradice – narození 1885–1893
Text z matriky a překlad

Přepis originálu

[Číslo] 25. [Narození, křest] 1892 únor 17. 21. [Křtil] Josef Staněk, kaplan [Pokřtěnec] Marie † 27/4 1892 [Katolické, ženské, manželské] [Otec] Kučera Antonín, dělník v továrně Čakovické, bytem v Myškovicích No 14, syn Františka Kučery, domkáře z Veleně No 23, a Kateřiny roz. Boudové z Voděrad No 20. [Matka] Alžběta, dcera Jana Veselého z Veltěže, koláře No 31, a matky Barbory roz. Hejkalové z Neuměřic č. d. 16 (?). Ústrož (?) [Místo] Myškovice No 14, okres a hejtm. Karlín [Kmotři] Marie Veselá, manželka Josefa Veselého ve Veltěži; Božena Janoušková ze Ctěnic [Bába] Anna Turkova z Veleně, zkoušená [Pozdější, mylné poznámky] Vystoupila – k bezvyznání – hejtm. Karlín 12/II 21 č. 3117. Marie Kučerova oddána s Václavem Jandou 20. [IX] 1915 ve Vinoři.

Překlad

Číslo 25: 17. února 1892 se v Miškovicích č. 14 narodila Marie, 21. února ji pokřtil kaplan Josef Staněk. Rodiče: Antonín Kučera, dělník v čakovické továrně (cukrovaru), syn domkáře Františka Kučery z Veleně a Kateřiny rozené Boudové, a Alžběta, dcera koláře Jana Veselého z Veltěže a Barbory rozené Hejkalové z Neuměřic. Kmotry byly Marie Veselá z Veltěže a Božena Janoušková ze Ctěnic. Holčička zemřela 27. dubna 1892, ve dvou měsících. Poznámky dole (svatba s Václavem Jandou 1915, vystoupení z církve 1921) se ve skutečnosti týkají její mladší sestry, která dostala stejné jméno a narodila se 1. 2. 1894 – farář je sem připsal omylem. Proto v roce 1915 vydal k svatbě špatný křestní list a chybu úřady opravily až v roce 1928.

Marie Kučerová, Antonín Kučera, Alžběta Veselá
13. 11. 1892sňatekSňatek Albína Valenty a Barbory Peroutkové
ŽKR O13 – oddaní, Praha-Olšany (Žižkov), kostel sv. Rocha, 1891–1893 (sn. 147 = fol. 139; rejstřík na konci, V = sn. 244)
Text z matriky a překlad

Přepis originálu

[Č.] 192 | 13. listopadu [1892] | Žižkov čp. 360 / Žižkov čp. 593 | [Oddávající] Frant. Kareš, farář [Ženich] Valenta Albín, pom. obuvnický, nyní tovární dělník a zemský branec, rod. z Prahy č. 1453-II, přísl. do Radobic, hejtm. Písek, mž. syn Josefa Valenty, kočího, a † Rosalie rodem Soukup-ovy z Větrova (?), okr. Neveklov. | katolík, 24½ roku, svobodný [Nevěsta] Peroutka-ova Barbora, rod. z Karlína č. 47 téhož okr., mž. dcera † Edvarda Peroutky, truhláře, rod. z Prahy, a Karoliny rodem Herrmann-ovy z Prahy. | katolička, 21½ roku, svobodná [Svědkové] Josef Bavor, advokátní úředník v Praze čp. 623-I; Alois Řezáč, zámečník v Žižkově čp. 360 [Poznamenání] Ženich narozen dne 1. března 1868, farní úřad u sv. Štěpána v Praze 25. září 1892 č. 850. Nevěsta narozena dne 28. dubna 1871, farní úřad v Karlíně od 11. září 1892 č. 569 f. Nevěsta prohlášena za zletilou od c. k. okresního soudu v Karlíně od 13. září 1892 č. 21093 civ. Prohlášení byli snoubenci v chrámu Páně Olšanském dne 23., 30. října a 1. listopadu 1892. Uterque confessus. Fasc. 199 anni 1892.

Překlad

13. listopadu 1892 se v kostele sv. Rocha na Olšanech vzali Albín Valenta a Barbora Peroutková – dva roky před narozením syna Rudolfa. Albínovi bylo 24 let: narodil se 1. března 1868 v Praze a pokřtili ho u sv. Štěpána na Novém Městě. Byl obuvnický pomocník, pracoval v továrně a jako zemský branec patřil k vojenské záloze. Jeho otec Josef byl kočí, matka Rosalie rozená Soukupová z Větrova u Neveklova už nežila. Barboře bylo 21 let, narodila se 28. dubna 1871 v Karlíně; její otec, truhlář Eduard Peroutka, byl mrtvý. Protože ještě nebyla plnoletá (tehdy 24 let) a otce neměla, musel ji soud prohlásit za zletilou. Oba snoubenci bydleli na Žižkově.

Albín Valenta, Barbora Peroutková, Josef Valenta, Rosalie Soukupová, Eduard Peroutka, Karolina Hermannová
26. 2. 1893jiný pramenPolicejní přihláška rodiny Albína Valenty (Praha)
Konskripce – karton 674
Text z matriky a překlad

Přepis originálu

[Lit.] Walenta [1893] [Datum der Meldung] 26/2 1893; 29/5 94; 10/4 1896; 15/1 1898; 29/11 1900; 21/11 1903; 30/5 1905 [Nro. Cons.] 725/II, 113, 395, 1111, 902, 473 [Namen / Charakter / Geburtsjahr / Geburtsort / Heimatschein] Valenta Albín – Schuhmacher – 1868 – Radobic (?), Písek – Wydan Radobic 9/3 1895 Z. 99 Barbora geb. Peroutka – Gattin – 1871 Rudolf – Sohn – 1893

Překlad

Pražská policejní přihláška zachytila rodinu Valentových: otce Albína Valentu, obuvníka narozeného roku 1868 v obci zapsané jako „Radobic“ u Písku (nejspíš Radobytce), jeho manželku Barboru rozenou Peroutkovou (* 1871) a syna Rudolfa. Barbora je tatáž, kterou parte Rudolfa Valenty z roku 1943 uvádí jako jeho matku – je to tedy rodina pozdějšího leteckého ředitele. Rok Rudolfova narození karta uvádí 1893 (rodina má 11. 11. 1894). Rodina se v Praze často stěhovala; Albín je tak první známý předek z otcovy strany Vlasty Valentové.

Rudolf Valenta, Albín Valenta, Barbora Peroutková
1. 2. 1894křest / narozeníNarození Marie Kučerové
TŘR N7, Třeboradice – narození 1893–1905
Text z matriky a překlad

Přepis originálu

[Číslo] 18. [Narození, křest] 1894 února 1. 4. [Křtící] Jiří Vaněk, kaplan [Pokřtěnec] Marie [Katolického (připsáno: bez vyzn.), ženského, manželské] [Místo] Miškovice čís. d. 14, okresního soudu i okresního hejtmanství Karlínského [Bába] Anna Turková z Veleně, zkoušená [Otec] Antonín Kučera, tovární dělník v Miškovicích č. d. 14, syn Františka Kučery, domkáře ve Veleni č. d. 23, a Kateřiny rodem Boudovy z Veleně č. d. 20. Narozen ve Veleni č. d. 23, okres Brandýs n. L., hejtmanství Karlínského, 16. XI. 1863. [Matka] Alžběta, dcera Jana Veselého, koláře z Veltěže č. d. 31, a Barbory rodem Hejkalovy z Neuměřic č. d. 26. Narozena ve Veltěži č. d. 31, okres i hejtmanství Karlín. [Kmotři] Barbora Janoušková, manželka Viléma Janouška, šafáře ze Ctěnic; Veselý Antonín, kolář z Veltěže [Pod zápisem] Oddána s Václavem Jandou 20. září 1915. Bez vyznání Karlín 12/2 1921 č. 3117.

Překlad

Číslo 18: 1. února 1894 se v Miškovicích v domě č. 14 narodila Marie, 4. února ji v Třeboradicích pokřtil kaplan Jiří Vaněk. Otec: Antonín Kučera, tovární dělník, narozený 16. 11. 1863 ve Veleni č. 23, syn Františka Kučery, domkáře ve Veleni, a Kateřiny rozené Boudové. Matka: Alžběta, narozená ve Veltěži č. 31, dcera Jana Veselého, koláře (výrobce kol a vozů) z Veltěže, a Barbory rozené Hejkalové z Neuměřic. Kmotry byli Barbora Janoušková, žena šafáře (správce dvora) ze Ctěnic, a Antonín Veselý, kolář z Veltěže – nejspíš strýc dítěte. Pozdější poznámky: vdala se za Václava Jandu 20. 9. 1915, v roce 1921 vystoupila z církve.

Marie Kučerová, Antonín Kučera, Alžběta Veselá, František Kučera, Kateřina Boudová, Jan Křtitel Veselý, Barbora Hejkalová
11. 11. 1894křest / narozeníKřest Rudolfa Valenty
ŽKR N32 – narození, Praha-Olšany (Žižkov), kostel sv. Rocha, 1894–1895 (sn. 60 = fol. 52; rejstřík na konci, V = sn. 256)
Text z matriky a překlad

Přepis originálu

[Č.] 1031 | [narození] 11. listopadu [křtu] 25. [1894] | [Křtitel] Antonín Hoffmann, kaplan | [Jméno] Rudolf | katolík, mužský rod, manželský; Od. 13/XI 1892 zde | [Místo] Žižkov čp. 113 | [Bába] Kateřina Barcalová, Žižkově čp. 302 (zkoušená) [Otec] Valenta Albín, obuvnický pomocník, nyní tovární dělník, rod. z Prahy čp. 1453-II, přísl. do Radobic, hejtm. Písek, manž. syn Josefa Valenty, kočího, a † Rosalie roz. Soukupové z Větrova (?), okr. Neveklov. [Matka] Barbora roz. Peroutka, rod. z Karlína čp. 47, manž. dcera † Eduarda Peroutky, truhláře, rod. z Prahy, a Karoliny roz. Herrmannové z Prahy. [Kmotr] Rudolf Plecka (?), řezbář pěnovky, Žižkově čp. 593 [Poznámky] OD 1892 | [okraj] Odpadl 7/12 1920 … č. 9061

Překlad

Rudolf Valenta se narodil 11. listopadu 1894 na Žižkově v domě č. 113 a o dva týdny později ho pokřtili v kostele sv. Rocha na Olšanech. Zápis konečně prozrazuje, odkud byl jeho otec Albín: narodil se v Praze na Novém Městě (dům č. 1453), domovsky ale patřil do Radobytců u Písku – proto ho tam policie vedla jako rodáka. Albín byl obuvnický pomocník, tehdy dělník v továrně. Jeho otec Josef Valenta byl kočí a matka Rosalie rozená Soukupová pocházela z Větrova u Neveklova; v roce 1894 už nežila. Matka Barbora rozená Peroutková se narodila v Karlíně, její otec Eduard byl truhlář. Kmotrem byl Rudolf Plecka, řezbář dýmek z mořské pěny – po něm dostal malý Rudolf jméno. V prosinci 1920 Rudolf z katolické církve vystoupil; později byl evangelík.

Rudolf Valenta, Albín Valenta, Barbora Peroutková, Josef Valenta, Rosalie Soukupová, Eduard Peroutka, Karolina Hermannová
19. 2. 1895sňatekSňatek Františka Blažka a Marie Kopuleté
Oslavany 1511 – oddaní 1873–1921 (362 sn.); oddíl Oslavany: sn. 55 = s. 108 (10/1887), sn. 66 = 2/1891, sn. 68 = s. 134–135 (10–12/1891), sn. 69 = 1892; oddíl Nová Ves: sn. 222 = s. 34–35 (1891), sn. 240 = s. 68–69 (1905)
Text z matriky a překlad

Přepis originálu

[str. 151, Oslavany 1895, č. 6] [Den oddavek] 19. února; oddával Ignát Hrubý, kooperátor; [ohlášky ?] 3/II (?) 1895 č. 7 [Ženich] Oslavany 296 – František Blažek, náhradní reservista a havíř v Oslavanech, manž. syn Františka Blažka, havíře v Padochově, a manž. jeho Marie roz. Bartůněk, oba katolíci a otec zemřel [opraveno z „na živu“]; katolík, 24 let, svobodný; 29/1 1871 v Padochově [Nevěsta] Oslavany, Dvorek (?) – Maria Kopuletá, u rodičů v Oslavanech, manž. dcera Jana Kopuletého, domkaře v Koněšíně, a manž. jeho † Anny roz. Mikeš, oba katolíci a otec na živu; katolička, 26 let, svobodná; 2? /III (?) 1869 v Koněšíně [Svědci] … Blažek František (?), havíř z Oslavan, a Blažek Jan, havíř z Padochova, oba katolíci

Překlad

19. února 1895 se v Oslavanech vzali havíř František Blažek (24 let), rodák z Padochova, a Marie Kopuletá (26 let) z Koněšína. Byli to rodiče Růženy Blažkové (* 1904). Zápis prozrazuje, že ženichův otec František Blažek, havíř z Padochova, už nežil, a že nevěstě zemřela matka Anna roz. Mikešová – její otec Jan Kopuletý, domkář v Koněšíně, žil. Marie bydlela „u rodičů v Oslavanech“, rodina se tedy z Koněšína nejspíš přestěhovala za prací v dolech. Svědkem byl Jan Blažek, havíř z Padochova – nejspíš ženichův bratr, který byl o devět let později kmotrem Růženy. Datum narození ženicha 29. 1. 1871 potvrzuje jeho křestní zápis; u nevěsty se měsíc od zápisu z roku 1904 liší, proto je s otazníkem.

František Blažek, Marie Kopuletá, František Blažek, Marie Bartůňková, Jan Kopuletý, Anna Mikešová
26. 8. 1895sňatekSňatek Vojtěcha Šmejkala a Viktorie Šítové
Jistebnice 23 – oddaní 1882–1921 (sn. 259 = str. 258, 3/1919)
Text z matriky a překlad

Přepis originálu

[Rok, měsíc a den] 1895, 26. srpna | [Místo] Jistebnice čís. 189, okres i hejtm. Tábor; Nehonín čís. 21, okres Sedlec, hejtm. Sedlčany | [Oddávající] Schuller, farář [Ženich] Vojtěch Šmejkal, obuvník v Jistebnici čís. 189, nar. a příslušný do Jistebnice čís. 75, vdovec po † Karolíně rodem Batovec z Jistebnice čís. 116, manželský syn Jana Šmejkala, tesaře v Jistebnici čís. 75, a jeho manželky Marie rodem Mottl (?) z Jistebnice čís. 74. Vesměs římskokat. náboženství | 30 5/12, nar. 18/4 65 (?), vdovec [Nevěsta] Victorie Šíta, nar. v Nehoníně čís. 21, manželská dcera Františka Šíty, rolníka v Nehoníně čís. 21, a jeho manželky Kateřiny rodem Bastl z Vlásenice čís. 4, okres i hejtm. Tábor. Vesměs římskokat. náboženství | 23 7/12, svobodná [Svědkové] František Popelka, kostelník v Jistebnici čís. 12; František Zikmund (?), kostelník v Jistebnici čís. 96. Oba římskokat. náboženství.

Překlad

26. srpna 1895 se v Jistebnici podruhé oženil obuvník Vojtěch Šmejkal – jeho první žena Karolína rozená Batovcová zemřela krátce po svatbě z roku 1890. Nevěstou byla třiadvacetiletá Viktorie Šítová, dcera rolníka Františka Šíty z Nehonína a Kateřiny rozené Bastlové z Vlásenice. Zápis odhaluje další generaci: Vojtěchův otec Jan Šmejkal byl tesař v Jistebnici č. 75 a matka Marie pocházela ze sousedního domu č. 74. O tři roky později se manželům narodil syn Vojtěch, pozdější majitel biografu.

Vojtěch Šmejkal, Viktorie Šítová, Jan Šmejkal, Marie Mottlová (?), František Šíta, Kateřina Bastlová
10. 8. 1897sňatekSňatek Josefa Grosse a Terezie Veselé
Ivančice 1244 – oddaní 1879–1919 a rejstřík (286 sn.); 1896 listopad = sn. 100 (str. 196), 1897 srpen = sn. 104 (str. 205), 1900 říjen = sn. 125
Text z matriky a překlad

Přepis originálu

[str. 205, Ivančice 1897, tomus VII, č. 17] [Den oddavek] 10. srpna [Oddával] František Dundáček, farář [Ženich] Ivančice 49-II: Josef Gross, čeledín v Ivančicích, manželský syn Matěje Grosse, nádeníka v Ivančicích, a Františky rozené Josef Doležal. Oba katolíci a již zemřelí. [katol., svobodný] 31 5/12; roz. 15/2 1866 v Ivančicích [Nevěsta] Ivančice 28-II: Terezie Veselá, služka v Ivančicích, manželská dcera Josefa Veselého, stolaře (?) v Dolních Dubňanech (fara Horní Dubňany), a Anny rozené Tomáš Sedlář. Oba katolíci, otec již zemřel, matka živa. [katol., svobodná] 28 9/12; roz. 14/10 1868 v Dolních Dubňanech [Svědci] Jan Netopil, obuvník; František Pecina, čeledín; oba z Ivančic a katolíci [Pozn.] Certifikát c. k. okresního hejtmanství v Brně z 18. července 1897 č. 18446, že ženich povinnosti odvodní zadost učinil a že jeho vstoupení ve stav manželský nic nepřekáží.

Překlad

10. srpna 1897 se v Ivančicích vzali Josef Gross a Terezie Veselá, praprarodiče Gabriely. Josef byl 31letý čeledín, narozený 15. 2. 1866 přímo v Ivančicích; jeho rodiče Matěj Gross a Františka roz. Doležalová už tehdy nežili. Terezii bylo 28 let, sloužila v Ivančicích jako služka a narodila se 14. 10. 1868 v Dolních Dubňanech u Moravských Budějovic. Její otec Josef Veselý byl už po smrti, matka Anna roz. Sedlářová žila. Deset dní po svatbě se jim narodil syn František.

Josef Gross, Terezie Veselá, Matěj Gross, Františka Doležalová, Josef Veselý, Anna Sedlářová
20. 8. 1897křest / narozeníNarození Františka Grosse
Ivančice 1226 – narození 1888–1908 (sn. 1–383) a rejstřík (sn. 384–413; G = sn. 391); 1897 str. 317 = sn. 164
Text z matriky a překlad

Přepis originálu

[str. 317, Ivančice 1897, tomus VIII] [Narození / křest] 20. / 24. srpna [Křtil] Josef Pilhan, kooperátor [Číslo domu] 54-II [Jméno] František [mužské, manželské]; pod jménem nečitelná pozdější poznámka (1921 ?) [Bába] zkoušená bába Žofie Romančíková z Ivančic č. 41-II [Otec] Josef Gross, čeledín v Ivančicích, manželský syn Matěje Grossa, nádeníka v Ivančicích, a Františky rozené Josef Doležal; 15/2 866 [Matka] Terezie, manželská dcera Josefa Veselého, dolaře (?) v Dolních Dubňanech, a Anny rozené Tomáš Sedlář; 19/10 868 (?) [Kmotr] Josef Lustein (?) i. e. Kudláč (?), rolník z Lulče (?) [Pozn.] Oddáni ve farnosti dne 10. srpna 1897.

Překlad

20. srpna 1897 se v Ivančicích v domě č. 54 narodil František Gross, pradědeček Gabriely – rodinný rodokmen má datum přesně. Narodil se tedy v Ivančicích, ne v Oslavanech, kam se rodina přestěhovala později. Otec Josef Gross (* 15. 2. 1866) byl čeledín, syn ivančického nádeníka Matěje Grosse a Františky rozené Doležalové. Matka Terezie byla rozená Veselá, dcera Josefa Veselého z Dolních Dubňan a Anny rozené Sedlářové – tím se vyjasnilo její dosud neznámé rodné příjmení. Rodiče se vzali deset dní před Františkovým narozením.

František Gross, Josef Gross, Terezie Veselá, Matěj Gross, Františka Doležalová, Josef Veselý, Anna Sedlářová
18. 10. 1897křest / narozeníKřest Jana Nováka (evangelíci, Vysoká)
Vysoká-ev 06 – narození 1865–1899 (evangelická reformovaná farnost Vysoká)
Text z matriky a překlad

Přepis originálu

[Č.] 32., 33. [Křtitel] Václav Čech, farář [Rok 1897, narození / křtu] osmnáctého / dvacátého třetího října 1897 [Místo zrození] Mělník předměstí (okres téhož jména), č. d. 51 [pokřtění] Mělník, ref. chrám Páně [Jméno] Jan Josef, Terezie Kateřina – dvojčata (Terezie Kateřina † 11/XI. 1897) [mužské/ženské, manželské] [Otec] Jan Novák, telegrafista z Mělníka, č. 51, syn Václava Nováka, rolníka z Jestřabí Lhoty, č. 38, a Anny rodem Herčíkovy (?), rolníka z Jestřabí Lhoty, č. 27, narozen v Jestřabí Lhotě – Ref. [Mateř] Anna, dcera Františka Šulce, sluhy při c. k. ber. úřadě ze Semil, č. 1, a Terezie rodem Škrabalovy z Trnavy v Uhrách, narozena v Semilech – Ref. [Kmotři] Josef Jizba, kupec z Mělníka, č. 39; Kateřina Jandová, choť přednosty stanice Mělník, č. 96 [Poznamenání] Bába zkoušená Anna Procházková z Mělníka, č. 29

Překlad

18. října 1897 se na mělnickém předměstí v domě č. 51 narodila dvojčata – Jan Josef a Terezie Kateřina. Holčička zemřela po necelém měsíci, Jan přežil. Rodina byla evangelická (reformovaná), proto je zápis v matrice evangelické farnosti Vysoká a děti pokřtil farář Václav Čech v reformovaném kostele v Mělníce. Otec Jan Novák byl telegrafista u dráhy, syn sedláka Václava Nováka z Jestřabí Lhoty u Kolína. Matka Anna, rozená Šulcová, pocházela ze Semil; její otec František byl sluhou na berním úřadě a matka Terezie rozená Škrabalová pocházela až z Trnavy na Slovensku (tehdy v Uhrách). Kmotrou byla manželka přednosty mělnického nádraží – Novákovi patřili do železničářské komunity.

Jan Novák, Jan Novák, Anna Šulcová, Václav Novák, Anna Herčíková (?), František Šulc, Terezie Škrabalová
2. 1. 1898křest / narozeníNarození Jana Sladkého
Oslavany 1499 – narození 1897–1907 (Oslavany sn. 1–150, Letkovice 151–172, Nová Ves 173–207, Padochov 208–240)
Text z matriky a překlad

Přepis originálu

[str. 5, Nová Ves 1898, tomus XIII; Anno Domini 1898, č. 1] [Narození / křest] 2. / 9. ledna; křtil Ignát Hrubý, kooperátor [Číslo domu] 36 [Jméno] Jan [mužské, manželské]; nad jménem: kř. l. dto 23/10 1934 č. 529 [Bába] Jedlička Maria, zkoušená, z Nové Vsi č. 83 [Otec] Vavřinec Sladký, dělník v Nové Vsi, manž. syn Jana Sladkého, nádeníka ze Sudic (?), a jeho manž. Josefy roz. Blažek; 5/8 60 [Matka] Antonia, manž. dcera Vavřince Doška, havíře v Nové Vsi, a jeho manž. Anny roz. Čechovský; 14/8 71 [Pozn.] Sezdáni ve farnosti 17/11 91. [Kmotři] Pokorný Franz, havíř z Nové Vsi, a Františka jeho manželka [Okraj] Oddán dne 23/11 1924 s Blažkovou Růženou z Oslavan. — Oddán v Ivančicích (?) 20/11 1934 s Marií Brabcovou z Letkovic (Letkovice tom. V pag. 161). (Ob. úř. oznámení dto 2/12 1934 čís. 285.)

Překlad

2. ledna 1898 se v Nové Vsi u Oslavan v domě č. 36 narodil Jan Sladký, otec Marie Sladké (* 1926). Jeho otec Vavřinec Sladký (* 1860) byl dělník, syn nádeníka Jana Sladkého a Josefy roz. Blažkové; matka Antonie (* 1871) byla dcera havíře Vavřince Doška z Nové Vsi a Anny roz. Čechovské. Poznámky na okraji prozrazují obě Janovy svatby: v roce 1924 si vzal Růženu Blažkovou z Oslavan – tak se konečně vyjasnilo její rodné příjmení – a po její smrti v roce 1934 Marii Brabcovou z Letkovic.

Jan Sladký, Růžena Blažková, Vavřinec Sladký, Antonie Došková, Jan Sladký, Josefa Blažková, Vavřinec Došek, Anna Čechovská
16. 6. 1899křest / narozeníNarození Anny Jandusové
HOL N1, Holešovice sv. Antonín – narození 1899–1900
Text z matriky a překlad

Přepis originálu

[fol. 84, Kniha narozených, sv. Antonín Holešovice, 1899, č. 398] [Narození / křest] 16. / 21. června 1899 [Křtil] Antonín Nepilý (?), duchovní správce [Jméno] Anna [katolické, ženské, manželské] [Místo] Praha čís. p. 576-VII [Bába] Daňhelová Anna, obecní porodní bába z čp. 513-VII [Otec] Jandus Josef, dělník v Praze čp. 576-VII, příslušný do Běchovic p. o. Český Brod, syn † Josefa Jandusa, dělníka z Běchovic č. 26, a Barbory roz. Suché z Oujezda. Narozen dne 7. dubna 1863 v Běchovicích. [Matka] Kateřina roz. Fousková, dcera Jakuba Fouska, rolníka výměnkáře v Rozsochatci č. 32, a Marie roz. Ledvinkové z Rozsochatce. Narozena dne 24. října 1865 v Rozsochatci p. o. Chotěboř. [Kmotři] Mareš Jan, tovární dělník 421-VII; Anna Marešová, jeho manželka [Pozn.] Oddáni u sv. Haštala dne 3. února 1890.

Překlad

16. června 1899 se v Praze-Holešovicích v domě čp. 576 narodila Anna Jandusová – pozdější manželka Rudolfa Valenty a matka Vlasty Jandové. Byla pokřtěna 21. června v novém holešovickém kostele sv. Antonína. Otec Josef Jandus byl dělník z Běchovic u Prahy (jeho otec Josef už nežil), matka Kateřina roz. Fousková pocházela z Rozsochatce u Chotěboře. Kmotry byli sousedé Jan a Anna Marešovi – Jan Mareš byl už v roce 1890 svědkem na svatbě Anniných rodičů. Datum narození se shoduje s rokem 1899, který uvádí rodina.

Anna Jandusová, Josef Jandus, Kateřina Fousková, Josef Jandus, Barbora Suchá, Jakub Fousek, Marie Ledvinková
12. 5. 1900křest / narozeníKřest Ludmily Labuťové
ŠT N41 – sv. Štěpán (Nové Město), narození 1899–1903; snímek ≈ folio + 11; rejstřík na konci (L = sn. 355, M = sn. 357)
Text z matriky a překlad

Přepis originálu

[Č.] 125 | [narození] 12. května [křtu] 20. [1900] | [Křtitel] Josef Pachta (?), kaplan | [Jméno] Ludmila | katolické, ženské, manželské; oddáni 14-XI-98 ve Vilémově | [Místo] čp. 647-II | [Bába] Váchalová Josefa, 624-II, zkoušená [Otec] Labuť František, malíř pokojů v Praze, syn † Františka Labutě, krejčího v Heřmani okr. Chotěboř, a Filipy roz. Němcovy z Libice. [Matka] Antonie roz. Kořínkova, dc. † Josefa Kořínka, rolníka v Nasavrkách okr. Habry, a Marie roz. Coufalovy z Rušinova č. … [Kmotrové] Anna Vondřejcová, manželka malíře, Praha č. 12, Školská ulice [Poznámky] 22/6 1863; 3/4 1874 | [okraj] Dle mag. 4/2 21 č. 5200 bez vyzn.

Překlad

12. května 1900 se v Praze na Novém Městě v domě č. 647 narodila Ludmila Labuťová; pokřtili ji 20. května v kostele sv. Štěpána. Otec František Labuť byl malíř pokojů, rodák z Heřmaně u Chotěboře, kde jeho otec byl krejčím. Matka Antonie rozená Kořínková pocházela z Nasavrk u Golčova Jeníkova; rodiče se vzali v listopadu 1898 ve Vilémově. Kmotrou byla Anna Vondřejcová, manželka malíře – nejspíš příbuzná Františkovy první manželky Anny Vondřejcové. V roce 1921 Ludmila vystoupila z církve a byla dál bez vyznání.

Ludmila Labuťová, František Labuť, Antonie Kořínková, František Labuť, Filipina Němcová, Josef Kořínek, Marie Coufalová
21. 9. 1900křest / narozeníNarození Marie Novotné
Oslavany 1499 – narození 1897–1907 (Oslavany sn. 1–150, Letkovice 151–172, Nová Ves 173–207, Padochov 208–240)
Text z matriky a překlad

Přepis originálu

[Narození / křest] 21. / 23. září [1900] [Křtil] Ignát Hrubý, kooperátor [Bába] Loquens Marie, zkoušená, z Oslavan č. 142 [Číslo domu] 320 [Jméno] Maria [ženské, manželské] [Otec] František Novotný, havíř v Oslavanech, manž. syn Jana Novotného, havíře z Oslavan, a jeho manž. Mariany roz. Bureš; 1/4 62 [Matka] Anna, manž. dcera Antonína Sobotky, havíře z Oslavan, a jeho manž. Marie roz. Patočka; 11/7 67 [Sezdáni ve farnosti] 1887 (den a měsíc nejisté) [Kmotři] Sobotka Josef, havíř z Oslavan, a Josefa jeho manž.

Překlad

21. září 1900 se v Oslavanech v domě č. 320 narodila Marie Novotná, pozdější manželka Františka Grosse a prababička Gabriely. Otec František Novotný (* 1. 4. 1862) byl havíř – v Oslavanech se tehdy těžilo černé uhlí – stejně jako jeho otec Jan i otec matky Antonín Sobotka. Zápis prozrazuje rodné příjmení babičky Anny: Sobotková. Matrika uvádí její narození 11. 7. 1867, rodinný rodokmen 20. 5. 1867. Kmotrem byl havíř Josef Sobotka, nejspíš Annin příbuzný.

Marie Novotná, František Novotný, Anna Sobotková, Jan Novotný, Mariana Burešová, Antonín Sobotka, Marie Patočková
18. 2. 1901sňatekSňatek Emanuela Strnada a Anny Hovorkové
Dobřichov 47 – oddaní 1887–1949, Radim
Text z matriky a překlad

Přepis originálu

[2.] Dne 18. února 1901 v Dobřichově | Velim, Baierwerk čp. 2, okres i hejtm. Kolín | Radim čp. 55, okres Kouřim, hejtm. Kolín | František Kulhavý, kaplan [Ženich] Strnad Emanuel, hostinský ve Velimi – Baierwerka čp. 2, tamtéž v čp. 14 dne 29/10 1869 narozený, okres i hejtm. Kolín, m. s. Jana Strnada, rolníka ve Velimi čp. 14 a Kateřiny rodem Kojzovy (?) z Velimi čp. 18 (rodiče katolíci) – katolický, 31¼, svobodný [Nevěsta] Hovorková Anna, narozená 23/4 1880 v Radimi čp. 55, okres Kouřim, hejtm. Kolín, m. dc. Josefa Hovorky, rolníka z Radimi čp. 55 a Anny rodem Dytrychovy z Radlic (?) čp. 26 (rodičové katolíci) – katolická, 20¾, svobodná [Svědkové] Alois Falta, studující z Radimě; Václav Kosař, učitel z Velimě [Poznámky] Já níže psaný otec dávám … svolení, aby si vzala za manžela Strnada Emanuele. Hovorka Josef, otec; Václav Kosař, učitel z Velimi, svědek; Alois Falta, svědek. 1.) Křestní list ženichův z katol. fary ve Velimi d. d. 3. června 1889 č. 63. 2.) Stáří nevěstino dle domácí matriky lit. N Radim fol. 205. 3.) Církevní dispens od 2. a 3. prohlášky z kolínského vikariátního úřadu v Křečhoři d. d. 15/2 1901 č. 111. 4.) Politická dispens … c. k. okr. hejtmanství v Kolíně d. d. 13. února 1901 č. 5459. 5.) Prohlašní list z katol. fary ve Velimi. 6.) Prohlášení jednou … zde a ve Velimi … 17. února 1901. [Pod zápisem] List vydán dne 4/12 1925 …

Překlad

18. února 1901 se v kostele v Dobřichově vzali hostinský Emanuel Strnad z Bajervku u Velimi a Anna Hovorková z Radimě. Emanuelovi bylo 31 let, narodil se 29. 10. 1869 ve Velimi č. 14 jako syn rolníka Jana Strnada a Kateřiny roz. Kojzové. Anně bylo necelých 21 let – byla tedy ještě nezletilá a její otec, rolník Josef Hovorka z Radimě č. 55, musel dát písemný souhlas. Matka nevěsty byla Anna roz. Dytrychová. Svatba byla narychlo – snoubenci dostali povolení ohlásit ji jen jednou místo třikrát. Svědky byli student Alois Falta z Radimě a velimský učitel Václav Kosař.

Emanuel Strnad, Anna Hovorková, Jan Strnad, Kateřina Kojzová, Josef Hovorka, Anna Dytrychová
7. 3. 1901křest / narozeníNarození Bohuslava Vovčičky
Kolín 81 – narození 1899–1905 (s rejstříkem)
Text z matriky a překlad

Přepis originálu

[Číslo] 77 [Narození / křest] 7. / 17. března 1901 [Křtitel] František Segal (?), kaplan [Jméno] Bohuslav [nad řádkem: Timotheus (?)] [katol., mužské, manželské] [Místo] Kolín č. 21-I [Bába] Marie Straková z Kolína, zkoušená [Otec] Vovčička František, řezník v Kolíně, manž. syn Josefa Vovčičky, řezníka v Kolíně, a Alžběty roz. Šťastné z Kolína č. …-III (?); nar. 15/II 1867, odd. 23/V (?) 91 [Matka] Blechová Anna, manž. dcera Františka Blechy, truhláře v Zibohlavech č. 32, okr. Kolín, a Anny roz. Těšňákové (?) z Štítar č. 30 (?); nar. 31/XII 1865 [Kmotři] František Němec, hospodář v Kolíně č. 2… (?); Alžběta Vovčičková, vdova po Josefu, řezníku v Kolíně č. 24-I (?)

Překlad

7. března 1901 se v Kolíně v domě č. 21 (Vnitřní Město) narodil Bohuslav Vovčička. Pokřtěn byl o deset dní později. Otec František Vovčička (* 15. 2. 1867) byl řezník v Kolíně, stejně jako jeho otec Josef. Matka Anna, rozená Blechová (* 31. 12. 1865), byla dcerou truhláře Františka Blechy ze Zibohlav u Kolína. Rodiče se vzali v roce 1891. Kmotrou byla babička Alžběta Vovčičková, tehdy už vdova po Josefovi. Zápis tak potvrzuje, že Josef Ovčička z rodinného hrobu byl Františkův otec.

Bohuslav Vovčička, František Vovčička, Anna Blechová, Josef Ovčička, Alžběta Šťastná, František Blecha, Anna Třešňáková (?)
27. 3. 1901úmrtíÚmrtí Františky Kamišové roz. Řepové
Chlum u Třeboně 1 – N 1899–1913, O 1899–1912, Z 1900–1921 (Z 1901 = sn. 70); jmenný rejstřík
Text z matriky a překlad

Přepis originálu

[Číslo] 41 [Rok, měsíc, den] 1901 březen, úmrtí 27., pohřeb 29. [Místo úmrtí] Chlum č. 166, okr. a hejtm. Třeboň [Zemřelá] Františka Kamišová, manželka Jana Kamiše, domkáře v Chlumu č. 166, rodem Martina Řepy, sedláka ze Žíče č. 33, okr. a hejtm. třeboňského [katol., ženské, vdaná] 54 let 8 měsíců 14 dní [Pohřbena] Lutová [Nemoc] Zánět plic (?) dle vysvědčení ohledacího … číslo 41, obvod. Dr. Novák [Pohřbil] Jakub Horvát (?), farář [Zaopatřena] 25/3 1901 od Jana Kubišky, faráře v Chlumu … [Okraj] 13/7 1846; ∞ 30/10 1865

Překlad

27. března 1901 zemřela v Chlumu u Třeboně v domku č. 166 Františka Kamišová, rozená Řepová, prababička Jana Kamiše (* 1914). Bylo jí 54 let; narodila se 13. 7. 1846 jako dcera sedláka Martina Řepy ze Žítče č. 33 a za Jana Kamiše se vdala 30. 10. 1865. Pohřbena byla na hřbitově v Lutové. Úmrtní zápis tak doplňuje data, která v nedigitalizovaných matrikách Lutové nemůžeme najít.

Františka Řepová, Martin Řepa
29. 3. 1903křest / narozeníNarození Františky Labuťové, sestry Ludmily
TRP N14, Praha – Nejsvětější Trojice v Podskalí – narození 1897–1905 (rejstřík na konci)
Text z matriky a překlad

Přepis originálu

[Číslo] 45 [Narození / křest] 29. březen / 14. duben 1903 [Křtitel] Frant. Láska, koop.; Dr. Ant. Víšek, farář [Jméno] Františka Drahomíra [nad řádkem: dle naříz. č. j. B 5200/2… (změna jména)] [katolické, ženské, manželské; Oddáni v Vilémově (?) 14/XI 1898] [Místo] Praha 1899-II [Bába] Josefa Vachalová z č. p. 624-II, zk. [Otec] Labuť František, malíř pokojů v Praze, narozen v Heřmani č. 9 (okr. Chotěboř), manž. syn † Františka Labutě, krejčího v Heřmani č. 9, a Filipiny roz. Němcovy z Libice; 22/6 1863 [Matka] Antonie rozená Kořínkova z Nasavrk č. 1, manž. dcera † Josefa Kořínka, rolníka v Nasavrkách č. 1, okr. Habry, a Marie roz. Coufalové z Ružinova (?); 3/4 1874 [Kmotra] Kateřina Hájková, manželka rolníka ve Zbyslavicích (?) [Poznámky] Výstup z církve 1929; rozhodnutí zemské správy z 9. 12. 1929 – změna jména „Drahomíra“ (?).

Překlad

29. března 1903 se v Praze na Novém Městě (dům č. 1899) narodila Františka Drahomíra Labuťová, mladší sestra Ludmily, budoucí babičky rodu Vovčičkových. Pokřtěna byla u Nejsvětější Trojice v Podskalí. Zápis uvádí všechny prarodiče a opravuje dosud nejisté čtení: matka se za svobodna jmenovala Antonie Kořínková (ne Kouřimková), narodila se 3. 4. 1874 v Nasavrkách č. 1 (okres Habry) jako dcera rolníka Josefa Kořínka a Marie roz. Coufalové. Rodiče František Labuť a Antonie se vzali 14. 11. 1898, nejspíš ve Vilémově u Habrů. Poznámky dole ukazují, že Františka v roce 1929 vystoupila z církve – stejně jako zbytek rodiny („bez vyznání“).

Ludmila Labuťová, František Labuť, Antonie Kořínková, František Labuť, Filipina Němcová, Josef Kořínek, Marie Coufalová
20. 2. 1904křest / narozeníNarození Růženy Blažkové
Oslavany 1499 – narození 1897–1907 (Oslavany sn. 1–150, Letkovice 151–172, Nová Ves 173–207, Padochov 208–240)
Text z matriky a překlad

Přepis originálu

[str. 185, Oslavany 1904, tomus XIII] [Narození / křest] 20. / 25. února [Číslo domu] 296 [Křtil] František Řezanina (?), kooperátor [Jméno] Růžena [ženské, manželské] [Bába] Blahná (?) Žofie, zkoušená, z Oslavan č. 222 [Otec] Blažek František, havíř v Oslavanech, manželský syn Blažka Františka, havíře v Padochově, a Marie rozené Bartůněk; 29/4 1871 [Matka] Maria, manželská dcera Kopuletého Jana, domkáře v Koněšíně, a Anny rozené Mikeš; 24/2 1869 [Pozn.] Sezdáni ve farnosti 19/2 1895. [Kmotři] Jan Blažek, havíř v Padochově, a Antonie jeho manželka [Okraj] Oddána dne 23/11 1924 se Sladkým Janem z Oslavan.

Překlad

20. února 1904 se v Oslavanech v domě č. 296 narodila Růžena Blažková, babička Františka Grosse (* 1950) – rodinný rodokmen má datum přesně. Její otec František Blažek (* 29. 1. 1871 Padochov) byl havíř v oslavanských dolech, syn havíře Františka Blažka z Padochova a Marie roz. Bartůňkové. Matka Marie (* 1869) pocházela z Koněšína u Náměště nad Oslavou, z rodiny domkáře Jana Kopuletého a Anny roz. Mikešové. Kmotrem byl Jan Blažek, havíř z Padochova – nejspíš strýc. Poznámka na okraji potvrzuje svatbu s Janem Sladkým 23. 11. 1924.

Růžena Blažková, František Blažek, Marie Kopuletá, František Blažek, Marie Bartůňková, Jan Kopuletý, Anna Mikešová
1. 5. 1906křest / narozeníRejstřík narozených Velim – Vlasta Strnadová
Velim 11 – rejstřík narozených 1815–1950
Text z matriky a překlad

Přepis originálu

[Jméno dítěte] Strnadová Vlasta | [Narození – den a měsíc] 1. května | [rok] 1906 | [Místo] Velim | [Matrika – číslo] VIII | [strana] 77

Překlad

V rejstříku narozených velimské farnosti je zapsána Vlasta Strnadová, narozená 1. května 1906 ve Velimi; její zápis je v knize VIII na straně 77. Na předchozí straně rejstříku je její starší bratr Jan Petr Strnad (* 24. 2. 1902), syn Emanuela a Anny.

Vlasta Strnadová
5. 10. 1909sňatekSňatek bratrance a sestřenice Kamišových
Chlum u Třeboně 2 – N 1901–1915, O 1901–1914, Z 1901–1914 (O 1909 = sn. 46, N 1914 = sn. 250); jmenný rejstřík dobrovolníků
Text z matriky a překlad

Přepis originálu

[Číslo] 12 [Rok, měsíc, den, místo] 1909, říjen 5., Chlum [Bydliště] Chlum čís. 166, okres a hejtm. Třeboň / Chlum čís. 3, okres a hejtm. Třeboň [Oddávající] Jan Kubiska, prozatímní farář [Ženich] Jan Kamiš, nádeník v Chlumu čp. 166, narozen v Chlumu čp. 166, okres a hejtm. Třeboň, manž. syn Jana Kamiše, domkáře v Chlumu čp. 166, a † Františky rozené Řepové, dcery Martina Řepy, rolníka v Žítči čp. 33, náboženství římskokatolického [katol., 30 let, nar. 7/2 1879] [Nevěsta] Alžběta Kamišová, narozena v Chlumu čp. 3, okres a hejtm. Třeboň, manž. dcera Tomáše Kamiše, nádeníka v Chlumu čp. 3, a Anny rozené Řepové, dcery Jana Řepy, zedníka v Žítči čp. 18, náboženství římskokatolického [katol., 25 let, nar. 11/11 1883] [Svědkové] František … (?), výměnkář v Žítči čp. 87; Friedrich (?) …, v Chlumu čp. 156 (?) [Poznamenání] Snubní protokol zaveden v Chlumu dne 16/8 1909 čís. 12. Stáří ženichovo dle křest. listu z far. úřadu v Lutové ze dne 16/8 1909 čj. 324. Stáří nevěstino dle kř. listu z farního úřadu v Lutové ze dne 16/8 1909 čj. 325. Dispens od překážky příbuzenství dvojnásobného (ve 2. a 3. stupni) od ordinariátu v Budějovicích ze dne 7/9 1909 čj. 8795 a od c. k. místodržitelství v Praze ze dne 19/8 1909 čj. 197.876. Prohlášeni v Chlumu po třikráte … [Pozdější tužkou dole] … 23/10 40 … (nečitelné)

Překlad

5. října 1909 se v Chlumu u Třeboně vzali Jan Kamiš (30 let, nádeník) a Alžběta Kamišová (25 let) – pradědeček a prababička Gabriely. Byli to bratranec a sestřenice: jejich otcové Jan a Tomáš Kamišovi byli nejspíš bratři a obě matky pocházely z rodu Řepů ze sousední vsi Žíteč. Proto potřebovali zvláštní povolení (dispens) od biskupství v Českých Budějovicích i od úřadu místodržitelství v Praze – zápis mluví o „dvojnásobném příbuzenství ve 2. a 3. stupni“. Křestní listy jim vydala fara v Lutové, kam Chlum dřív patřil – tam je třeba hledat starší generace.

Jan Kamiš, Alžběta Kamišová, Jan Kamiš, Františka Řepová, Tomáš Kamiš, Anna Řepová, Martin Řepa, Jan Řepa
1892–1903jiný pramenPolicejní přihláška rodiny Františka Labutě (Praha)
Konskripce – karton 335
Text z matriky a překlad

Přepis originálu

Lit. Lab. Pag. 2 | 9/4 1892 668-I; 22/1 1894 6?-II; 25/5 1896 ?-II; 19/11 1902 1899-II | Labut Franz – Zimmermaler – 1863 – Heřmaň (?), Bez. Chotěboř – Heimatschein Gemeinde Heřmaň, Bez. Chotěboř 9. 7. 1880 Nr. 243 | Anna geb. Wondrejc – Gattin – 1865 (†) | Antonie geb. Kořinek – Gattin – 1874 – getraut 14/11 1898 in Wilimov | Ludmila – Tochter – 1900 | Milada – dto – 1902 | Franziska Drahomira – Tochter – 1903

Překlad

Policejní přihláška pražské rodiny Labuťových. Otec František Labuť (* 1863) byl malíř pokojů z Heřmaně u Chotěboře. Jeho první žena Anna rozená Vondřejcová zemřela, podruhé se oženil 14. 11. 1898 ve Vilémově s Antonií Kořínkovou (* 1874). Děti: Ludmila (1900), Milada (1902) a Františka Drahomíra (1903). Rodina se v Praze často stěhovala – od roku 1902 bydlela na Novém Městě v domě č. 1899.

Ludmila Labuťová, František Labuť, Antonie Kořínková
14. 5. 1914křest / narozeníNarození Jana Kamiše
Chlum u Třeboně 2 – N 1901–1915, O 1901–1914, Z 1901–1914 (O 1909 = sn. 46, N 1914 = sn. 250); jmenný rejstřík dobrovolníků
Text z matriky a překlad

Přepis originálu

[Číslo] 28 [Rok, měsíc, den] 1914, květen, narozen 14., pokřtěn 17. [Křtil] Jan Kubiska, prozatímní farář [Jméno] Jan Kamiš [katol., mužské, manželské] [Místo] Chlum, čp. 210, okres a hejtmanství Třeboň [Otec] Jan Kamiš, dělník a domkář v Chlumu čp. 210, manž. syn Jana Kamiše, domkáře v Chlumu čp. 166, a Františky rozené Řepové, dcery Martina Řepy, rolníka v Žítči čp. 33. Narozen v Chlumu čp. 166, okres a hejtmanství Třeboň. [Matka] Alžběta Kamišová, manž. dcera Tomáše Kamiše, čeledína v Chlumu čp. 3, a Anny rozené Řepové, dcery Jana Řepy, podruha v Žítči čp. 18. Narozena v Chlumu čp. 3, okres a hejtmanství Třeboň. [Kmotra] +++ i. j. Josefa Kadlecová, žena povozníka (?) obchodníka (?) v Staňkově čp. 24. Podepsal J. Kubiska, prozatímní farář. [Poznámka] Otec 7/2 1879, matka 11/11 1883; oddáni 5/10 1909 v Chlumu.

Překlad

14. května 1914 se v Chlumu u Třeboně v domku č. 210 narodil Jan Kamiš, dědeček Gabriely. Otec Jan byl dělník a domkář, matka Alžběta se za svobodna jmenovala také Kamišová – rodiče byli bratranec a sestřenice. Zápis jmenuje i čtyři prarodiče: Jana Kamiše a Františku roz. Řepovou z Chlumu č. 166 a Tomáše Kamiše a Annu roz. Řepovou z Chlumu č. 3. Obě babičky pocházely ze sousední vsi Žíteč. Kmotra se za negramotnost podepsala třemi křížky.

Jan Kamiš, Jan Kamiš, Alžběta Kamišová, Jan Kamiš, Františka Řepová, Tomáš Kamiš, Anna Řepová, Martin Řepa, Jan Řepa
20. 9. 1915sňatekSňatek Václava Jandy a Marie Kučerové
VNŘ O13, Vinoř – oddaní 1903–1929
Text z matriky a překlad

Přepis originálu

[Číslo] 19. [Den, místo] Dne 20. září 1915 v chrámu Páně ve Vinoři [Bydliště] Kbely č. 119, okres i hejtmanství Karlín. – Kbely č. 1. [Oddávající] František Bachtík, kaplan. [Ženich] Václav Janda, slévač ve Kbelích č. 119, narozen tamže, manželský syn katolických rodičů Františka Jandy, dělníka ve Kbelích č. 119, a Marie rozené Čermákovy z Prahy. [Nevěsta] Marie Kučerová, tovární dělnice ve Kbelích č. 1, narozena v Myškovicích, okres i hejtmanství Karlín, manželská dcera katolických rodičů Antonína Kučery, hospodářského dozorce ve Kbelích č. 1, a Alžběty rozené Veselé z Veltěže, okres Karlín. [Náboženství] oba katolického [Věk] 24 3/12; 23 7/12 [Stav] svobodný; svobodná [Svědkové] Maršál Jan, tovární dělník ve Kbelích č. 105. Frant. Pálek (?), mistr krejčí ve Vinoři č. 68. Byli prohlášeni ve Vinořském chrámu Páně Dominica XV., XVI. et XVII. p. Pentecosten, t. j. dne 5., 12. a 19. září 1915. [Poznamenání] Svoluji k tomuto sňatku své nezletilé dcery Marie: Kučera Antonín, otec. Maršál Jan, svědek. Frant. Pálek, svědek. Ženich narozen dne 28. května 1891 dle zdejší matriky FF fol. 365. Nevěsta narozena 17. února 1892 dle křestního listu z farního úřadu v Třeboradicích ze dne 28. srpna 1915 č. 246. Tyto oddavky oznámeny farnímu úřadu v Třeboradicích dne 20. září 1915 č. 442. Fasc. XIX 1/1915. [Pozdější poznámka] Podle výnosu zemské správy politické v Praze ze dne 20. ledna 1928 č. 1-B-113-[…] ex 1928 zemřela (?) [jež] jako nevěsta zapsaná dne 17 (?). února (?) 1892. Nevěsta zde zapsaná narodila se v Myškovicích dne 1. února 1894 dle rodného listu z farního úřadu v Třeboradicích ze dne 15/12 1927 č. 342. Ordinariát Pražský vzal k zápisu v matrice dle přípisu arcib. kons. v Praze ze dne 6. února 1928 č. 1306. Dne 19. února 1928 zapsal R. Stránský, farář. Nr. Exh. 560/1927. [Pod stranou] Ita in fidem publicam. Testor: Rudolphus Stránský, parochus.

Překlad

Číslo 19: 20. září 1915 (za první světové války) se v kostele ve Vinoři vzali Václav Janda, slévač ve Kbelích č. 119, narozený ve Kbelích 28. 5. 1891, syn Františka Jandy, dělníka ve Kbelích, a Marie rozené Čermákové z Prahy, a Marie Kučerová, tovární dělnice ve Kbelích č. 1, narozená v Miškovicích, dcera Antonína Kučery, hospodářského dozorce (dozorce na statku) ve Kbelích č. 1, a Alžběty rozené Veselé z Veltěže. Oddával kaplan František Bachtík. Svědky byli Jan Maršál, tovární dělník ze Kbel, a František Pálek (?), krejčovský mistr z Vinoře. Ohlášky byly v neděle 5., 12. a 19. září. Nevěsta byla nezletilá (plnoletost tehdy až ve 24 letech), proto k sňatku písemně svolil její otec Antonín Kučera. Při svatbě předložila křestní list z Třeboradic s datem narození 17. 2. 1892. V roce 1928 úřady zápis opravily: ta, která byla zapsána s datem 17. 2. 1892, zemřela (čtení nejisté) – šlo tedy zřejmě o jinou dívku, nejspíš starší sestru stejného jména – a nevěsta se ve skutečnosti narodila 1. 2. 1894 v Miškovicích (podle nového rodného listu z Třeboradic z prosince 1927).

Václav Janda, Marie Kučerová
21. 10. 1917úmrtíÚmrtí Marie Jandové roz. Čermákové
VNŘ Z16, Vinoř – zemřelí 1891–1921 (s rejstříkem)
Text z matriky a překlad

Přepis originálu

[Číslo] 80. [Úmrtí, pohřeb] 21. 23. října 1917 [Místo] Kbely č. 119, okres i hejtmanství Karlín. [Zemřelý] Marie Jandová, manželka Františka Jandy, kočího ve Kbelích č. 119, rozená Čermáková z Prahy II č. p. 447, narozena dne 8. listopadu 1850. [Stav] manželský [Náboženství] katolického [Pohlaví] ženského [Věk] 66 let 11 měsíců 13 dní. Cop. 6/11 1882 Nový Knín. [Místo pohřební] Vinořský hřbitov [Nemoc] Bronchopneumonia. č. 80. [Pohřbil] Rudolf Stránský, farář [Zaopatřena] Zaopatřil 10. t. m.

Překlad

Číslo 80: Marie Jandová zemřela 21. října 1917 (za první světové války) ve Kbelích č. 119 na zápal plic, ve věku 66 let. Byla manželkou Františka Jandy, kočího ve Kbelích, narodila se v Praze II v domě čp. 447 (v porodnici u sv. Apolináře) – zápis uvádí 8. listopadu 1850, podle křestní matriky to byl 6. listopad. S Františkem se vzala 6. 11. 1882 v Novém Kníně. 10. října ji farář zaopatřil (poslední pomazání), 23. října ji pohřbil farář Rudolf Stránský na hřbitově ve Vinoři. Zemřela čtyři měsíce předtím, než se jejímu synovi Václavovi narodil syn Václav František.

František Janda, Marie Čermáková
19. 2. 1918křest / narozeníNarození Václava Františka Jandy
VNŘ N19, Vinoř – narození 1906–1920
Text z matriky a překlad

Přepis originálu

[Číslo] 10. [Narození] 19. února 1918 [Křest] 24. [Křtící] František Bachtík, kaplan. [Pokřtěnec] Václav, František de P. [Náboženství] katolického [Pohlaví] mužského [Lože] manželské [Místo, číslo domu] Kbely č. 105., okres i hejtmanství Karlín. [Bába] Anna Bílková ze Kbel, zkoušená. [Otec] Václav Janda, slévač ve Kbelích č. 105., rodem tamže, syn Františka Jandy, dělníka ve Kbelích č. 119., a Marie rozené Čermákové z Prahy. Nar. 28/5 1891. [Matka] Marie rozená Kučerová, rodem z Myškovic, okres i hejtmanství Karlín, dcera Antonína Kučery, hospodářského dozorce ve Kbelích č. 1., a Alžběty rozené Veselé z Veltěže, okres Karlín. Nar. 17/2 1892. [Kmotři] František Janda, kočí ve Kbelích č. 119. Karolina Kučerová, dcera Antonína Kučery, hospodář. dozorce ve Kbelích č. 1. [Poznámka] Cop. 20/9 1915 hic. [Pod zápisem] Vystoupil z církve katol. a zůstal bez vyzn. O. spr. pol. Karlín 12/2 1921 č. 3116. [Na okraji] B. 14/3 35. Ř (?) 22/11 1945. [Pod stranou] Ita in fidem publicam. Testor: Rud. Stránský, parochus.

Překlad

Číslo 10: 19. února 1918 se ve Kbelích v domě č. 105 narodil chlapec, 24. února ho ve Vinoři pokřtil kaplan František Bachtík jménem Václav František (de P. = svatý František z Pauly). Byl katolík a manželský syn. Porodní bábou byla zkoušená Anna Bílková ze Kbel. Otec: Václav Janda, slévač ve Kbelích č. 105, tamtéž narozený 28. 5. 1891, syn Františka Jandy, dělníka ve Kbelích č. 119, a Marie rozené Čermákové z Prahy. Matka: Marie rozená Kučerová z Miškovic (zde „Myškovice“), narozená podle zápisu 17. 2. 1892, dcera Antonína Kučery, hospodářského dozorce (dozorce na statku) ve Kbelích č. 1, a Alžběty rozené Veselé z Veltěže. Kmotři: František Janda, kočí ve Kbelích č. 119 (zřejmě dědeček dítěte), a Karolina Kučerová, dcera Antonína Kučery (teta dítěte). Rodiče se vzali zde ve Vinoři 20. 9. 1915. Pozdější poznámka: v roce 1921 vystoupil z katolické církve a zůstal bez vyznání (výnos Okresní správy politické v Karlíně z 12. 2. 1921). Na okraji poznámky o vydaných výpisech (14. 3. 1935 – to je rodinný křestní list) a z 22. 11. 1945.

Václav František Janda, Václav Janda, Marie Kučerová
1. 3. 1919sňatekSňatek Vojtěcha Šmejkala a Marie Mrázkové
Jistebnice 23 – oddaní 1882–1921 (sn. 259 = str. 258, 3/1919)
Text z matriky a překlad

Přepis originálu

[Rok, měsíc a den] 1919, březen 1., chrám Páně Jistebnice | [Místo] Jistebnice čís. 58, soud i hejtm. Tábor | [Oddávající kněz] Julius Slívka, arciděkan [Ženich] Vojtěch Šmejkal, majitel biografu v Jistebnici čís. 58, narozen v Jistebnici čís. 58; manželský syn katolických rodičů: Vojtěcha Šmejkala, obuvníka v Jistebnici čís. 58, a Viktorie, rodem Šíta-ové z Nehonína čís. 21, soud Sedlec, hejtm. Sedlčany | katol., nar. 22/4 1898, 20 10/12 let, svobodný [Nevěsta] Marie Mrázek-ová, narozená v Soběslavi čís. 48, okres Soběslav, hejtm. Tábor; manželská dcera katol. rodičů: Vojtěcha Mrázka, mlynářského v Soběslavi č. 48, a Anny, rodem Uderovy ze Lžína čís. 9, okres i hejtm. Tábor | katol., nar. 7/12 1894, 24 2/12 let, svobodná [Svědkové] Václav Doubek, obuvník v Jistebnici č. 226; František Menšík, měšťan v Jistebnici č. 170; oba katolíci. Kopulace oznámena do Soběslavi a poznamenána v místní matrice narozených. Doklady viz v míst. děkan. archivu 1919. [Poznamenání] Jsoucí otec ženicha svoluje v tento sňatek: Vojtěch Šmejkal, otec; Václav Doubek, obuvník Jistebnice č. 226, svědek; František Menšík (?) č. 170, svědek. Snubní protokol: Jistebnice 22/2 1919 čís. 7. Křestní list ženichův: Jistebnice 13/3 1915 čís. 65; nevěsty: Soběslav 7/1 1919 čís. 13. Svolení ku sňatku ženicha: Ministerstvo národní obrany 19/2 1919 čís. 5303. Ohlášky: dom. 23/2 jednou za tříkrát. Dispens od 2. a 3. ohlášky: hejtmanství v Táboře 21/2 1919 čís. 5940 a vikariátní úřad v Jistebnici 22/2 1919 čís. 49.

Překlad

1. března 1919 se v kostele v Jistebnici vzali dvacetiletý Vojtěch Šmejkal, majitel biografu v Jistebnici, a čtyřiadvacetiletá Marie Mrázková ze Soběslavi. Matriční zápis potvrzuje všechno, co uvádí rodinný oddací list: Vojtěch byl synem jistebnického obuvníka Vojtěcha Šmejkala a Viktorie rozené Šítové z nedalekého Nehonína, Marie dcerou mlynáře Vojtěcha Mrázka ze Soběslavi a Anny rozené Uderové ze Lžína. Protože byl ženich ještě nezletilý, musel s sňatkem souhlasit jeho otec – a jako válečný invalida a voják potřeboval i povolení ministerstva národní obrany. Svatba proběhla rychle, s jedinou ohláškou místo obvyklých tří.

Vojtěch Šmejkal, Marie Mrázková, Vojtěch Šmejkal, Viktorie Šítová, Vojtěch Mrázek, Anna Uderová
29. 1. 1922křest / narozeníKřest Františka Grosse
Oslavany 1501 – narození 1915–1924 (oddíl Oslavany: sn. 100 = 12/1921, 102–103 = 1/1922, str. 198–200)
Text z matriky a překlad

Přepis originálu

[Č.] 14 | [narození / křest] 29. ledna / 5. února [1922] | [č. d.] 320 | [Jméno] František [mužské, manželské] | [Křtil] Karel Fabiánek, koop. | [Bába] Blatná Žofie z Oslavan č. 222, zk. b. [Otec] Gross František, dělník na elektrárně v Oslavanech, manželský syn Josefa Grossa, čeledína v Ivančicích, a jeho manželky, poz. Veselé Terezie. 20/8 1897. [náboženství: bez vyznání] [Matka] Marie, manželská dcera Novotného Františka, havíře v Oslavanech, a jeho manželky Anny, poz. Sobotkové. 21/9 1900. [Kmotři] Gross Jan, horník v Oslavanech, a Sobotková Františka, svobodná, dcera Sobotky Josefa, horníka v Oslavanech. [Pod zápisem] Dítko pokřtěno dle výslovného svolení biskupské konsistoře v Brně ze dne 3. února 1922 č. 1262. Povolení s příslušnou smlouvou podpisy uloženo ve farním archivu. Rodičové dítka oddáni sňatkem občanským v Brně u okr. pol. spr. 10/12 1921 č. 223. [Okraj] Odd. v Brně u okr. pol. správy 10/12 1921 č. 223 dle výtahu z odd. matriky ze dne 28/2 1922 č. 2705. | Křestní list dto 26/8 1938 č. 918. | Confirmatus 16/9 1932. | Oddán v Oslavanech 29/12 1945 se Sladkou Marií.

Překlad

29. ledna 1922 se v Oslavanech v domě č. 320 narodil František Gross. Otec František pracoval jako dělník na oslavanské elektrárně a byl bez vyznání, matka Marie rozená Novotná byla katolička. Rodiče se vzali jen civilně, v Brně 10. 12. 1921 – proto musel farář na pokřtění dítěte získat zvláštní svolení biskupské konzistoře v Brně a rodiče podepsali smlouvu (zřejmě o katolické výchově). Kmotrem byl horník Jan Gross, nejspíš otcův bratr. Poznámka na okraji zaznamenává pozdější sňatek s Marií Sladkou (1945).

František Gross, František Gross, Marie Novotná, Josef Gross, Terezie Veselá, František Novotný, Anna Sobotková
20. 2. 1923sňatekObčanský sňatek Rudolfa Valenty a Anny Jandusové
OSPKAR O3 – civilní sňatky, okresní správa politická Karlín, 1923–1925 (sn. 21 = 20. 2. 1923, č. 48)
Text z matriky a překlad

Přepis originálu

[Č.] 48 | [Datum] 20. února 1923 [Ženich] Rudolf Valenta | [Rodiště] Praha-Žižkov | [Zaměstnání] správce letiště fy „Aero“ | [Bydliště] Lahovice, okr. Smíchov | [Stáří] 11. listopadu 1894 | svobodný [Nevěsta] Anna Jandusová | Praha VII | švadlena | Horní Počernice č. 28 | 16. června 1899 | svobodná [Rodiče] Valenta Albín, obuvník; Barbora roz. Peroutková | Jandus Josef, dělník; Kateřina roz. Fousková [Svědci] Vebr Jan, železniční zřízenec, Horní Počernice č. 28; Doležal Josef, konstruktér (?) …, Praha-Vršovice … č. 511 [Úřední osoby] JUDr. Bohumil Včelák, okresní hejtman; JUDr. Ferdinand Hrubeš, místodržitelský koncipista [Překážky] Překážek nebylo | [Poznámka] 4-V-281; Výpis přijal dne 24. IX. 1923 Valenta Rud.

Překlad

20. února 1923 se na okresním úřadě v Karlíně vzali Rudolf Valenta a Anna Jandusová – sňatek byl občanský, bez církevního obřadu. Rudolf se narodil 11. listopadu 1894 na Žižkově, byl správcem letiště firmy Aero a bydlel v Lahovicích u Prahy. Jeho rodiče byli obuvník Albín Valenta a Barbora rozená Peroutková – tím je konečně matričním zápisem doloženo, kdo byl Rudolfův otec. Anně bylo 23 let, byla švadlena z Horních Počernic a její rodiče byli dělník Josef Jandus a Kateřina rozená Fousková. Svědkem byl železniční zřízenec Jan Vebr, u něhož Anna v Počernicích bydlela. O sedm měsíců později se jim narodila dcera Vlasta.

Rudolf Valenta, Anna Jandusová, Albín Valenta, Barbora Peroutková, Josef Jandus, Kateřina Fousková
1911–1913jiný pramenPolicejní přihláška rodiny Jana Nováka (Praha)
Konskripce – karton 425
Text z matriky a překlad

Přepis originálu

Lit. Novák, Pag. 38/5 | [razítko] čp. 1476 Král. Vinohrady 7 – VIII 1911; 1488 Král. Vinohrady 30 VIII 1913 | Novák Jan – adjunkt c. k. st. dráhy – 1860 – evangl. ref. – Konárovice, okr. Kolín | Anna roz. Šulcová – manželka – 1863 | Jaromíra, Jan – dítky – 1892, 1897

Překlad

Policejní přihláška pražské rodiny Novákových z let 1911–1913, kdy bydleli na Královských Vinohradech. Otec Jan Novák (* 1860) byl adjunkt (úředník) státní dráhy, rodák z Konárovic u Kolína, evangelík reformovaného vyznání. Manželka Anna, rozená Šulcová, se narodila 1863. Děti: dcera Jaromíra (1892) a syn Jan (1897) – budoucí otec Libuše Vovčičkové.

Jan Novák, Jan Novák, Anna Šulcová
28. 3. 1940úmrtíÚmrtí Františka Jandy
VNŘ Z17, Vinoř – zemřelí 1922–1943 (s rejstříkem)
Text z matriky a překlad

Přepis originálu

[Číslo] – [Úmrtí, pohřeb] 1940 března 28. 31. [Místo úmrtí] Dolní Počernice, č. 73, s. o. Praha-východ, o. ú. Praha-venkov [Zemřelý] František Janda, chovanec okr. chudobince v Dol. Počernicích, č. 73, naroz. ve Skryšově č. 4, s. o. Neveklov, o. ú. Benešov, vdovec po Marii roz. Čermákové z Prahy II.-447. [Katolického, mužského, vdovec] [Věk] 84. Nar. 28/3 1856. [Místo pohřbu] Hřbitov ve Vinoři [Nemoc] Sešlost stařecká. Ohl. l. č. 23a. [Pohřbil] František Bachtík, farář [Zaopatřen] Kněz nevolán. [Poznámka] Převoz povolen f. úřadem v Dol. Počernicích 28/3 1940 č. 136a a Okr. úřadem Praha-venkov 29/3 1940 č. 17/85/40. [Pod stranou] Ita in fidem publicam testor: Franciscus Bachtík, parochus.

Překlad

František Janda zemřel 28. března 1940 – přesně v den svých 84. narozenin – v Dolních Počernicích č. 73, kde žil jako chovanec okresního chudobince (útulek pro staré a nemajetné lidi). Narodil se 28. 3. 1856 ve Skryšově č. 4 na Neveklovsku. Byl vdovec – jeho žena Marie rozená Čermáková z Prahy zemřela dříve. Příčinou smrti byla „sešlost stařecká“ (stáří). Úřady povolily převoz těla a 31. března ho farář František Bachtík pohřbil na hřbitově ve Vinoři, kam patřily Kbely, kde rodina žila.

František Janda, Marie Čermáková
29. 1. 1942sňatekSňatek Jana Kamiše a Marie Šmejkalové
ŽKA O2 – Žižkov, kostel sv. Anny, oddaní 1935–1942 (sn. 294 = 1/1942, 299 = 3/1942, 326 = 8/1942)
Text z matriky a překlad

Přepis originálu

[Č.] 4. | 1942, 29. ledna, v chrámu sv. Anny v Žižkově | Praha XVI – Smíchov, kasárna, mg. Praha / Praha XI – Žižkov čp. 1377, mg. Praha | Josef Mžik (?), os. farář [Ženich] Jan Kamiš, četař vlád. vojska, nar. v Chlumu čp. 210, okr. s. i úř. Tábor (?), m. s. k. r. Jana Kamiše, rolníka v Chlumu čp. 216, a Alžběty roz. Kamišové z Chlumu čp. 3. [Nevěsta] Marie Šmejkalová, u rodičů, nar. v Nýřanech čp. 48, okr. s. i úř. Stříbro, m. d. k. r. Vojtěcha Šmejkala, maj. biografu v Žižkově čp. 1377, a Marie roz. Mrázkové ze Soběslavě. [Věk] 27; 20 – oba katolíci, svobodní [Svědkové] Jan Vilím (?), … Čakovice (?) 141; Václav Mrázek, obchodník v Kostelci, okr. Hluboká [Poznamenání] Ženich nar. 14/5 1914 dle křest. l. z far. úř. v Chlumě u Třeboně dd 27/1 1941 č. 109; dostal povol. k sňatku od I. inspektor. vlád. vojska … Nevěsta nar. 9/11 1922 dle křest. l. z far. úř. v Nýřanech dd 10/1 1941 č. …; propuštěna byla z moci otcovské okr. s. civil. … dd 23/11 1941 … Snoubenci prohl. z chrámu sv. Anny tři krát a na Smíchově dne 11/1, 18/1 a 25/1 1942. … Árijské prohl. uloženo ve far. archivu.

Překlad

29. ledna 1942, uprostřed války, se v kostele sv. Anny na Žižkově vzali Jan Kamiš a Marie Šmejkalová. Jan (27 let) byl četař vládního vojska a bydlel v kasárnách na Smíchově; narodil se 14. 5. 1914 v Chlumu u Třeboně. Marii bylo 20 let; narodila se 9. 11. 1922 v Nýřanech na Plzeňsku a bydlela u rodičů na Žižkově č. 1377. Její otec Vojtěch Šmejkal tam vlastnil biograf, matka Marie pocházela ze Soběslavi. Protože Marie ještě nebyla plnoletá, musel ji soud propustit z otcovské moci. Svědkem byl obchodník Václav Mrázek z Kostelce – zřejmě matčin příbuzný. Jako všichni snoubenci v protektorátu museli předložit „árijské prohlášení“.

Jan Kamiš, Marie Šmejkalová, Jan Kamiš, Alžběta Kamišová, Vojtěch Šmejkal, Marie Mrázková
12. 1. 1943úmrtíÚmrtí Rudolfa Valenty
EVK Z7 – ČCE u sv. Klimenta (Nové Město), zemřelí 1938–1944 (sn. 125 = 11–12/1942, 131 = 1/1943, 135 = 2/1943)
Text z matriky a překlad

Přepis originálu

[Č.] 6 | [Pohřbívající] Vladimír Jehlička, Pfarrer in Lieben / farář v Libni | [Úmrtí] 1943 Jänner 12. zwölf / 1943 leden 12. dvanáctý | [Místo úmrtí] Prag II. 499 / Praha II. 499 [Zemřelý] Rudolf Valenta, Direktor des Flugplatzes, wohn. in Prag-Gbell 175, zust. nach Gbell / Rudolf Valenta, ředitel letiště, byt. v Praze-Kbelích 175, přísl. do Kbel [Místo a datum narození] Prag 1894 11. November / Praha 1894 11. listopad [Náboženství] böhm.-br. evang. / čbr. evang. | mužské | [Stav] verheir. / ženat [Nemoc] Compressio med. spinalis e tumore Th3–Th4, Paraplegia inf., Decubitus glut., Anaemia, Adynamia cordis [Pohřeb] Friedhof in Winor 16. Jänner 1943 / Hřbitov ve Vinoři 16. leden 1943 [Poznámky] Totenbeschau: Prosekt. allg. Krankenh. … z. č. 2207/42. geh. 20. 2. 1923 / odd. [20. 2. 1923]. chot Anna r. Jandusová * 18. 6. 1899. 3 Kinder / děti. [modře] Zap. … f. ú. v Libni.

Překlad

Rudolf Valenta, ředitel letiště ve Kbelích, zemřel 12. ledna 1943 v pražské Všeobecné nemocnici na následky nádoru míchy, který ho ochromil. Bylo mu 48 let. Zápis potvrzuje, že se narodil 11. listopadu 1894 v Praze, že byl evangelík a že se 20. února 1923 oženil s Annou rozenou Jandusovou; měli tři děti. Pohřbil ho farář Vladimír Jehlička z evangelického sboru v Libni na hřbitově ve Vinoři. Zápis je kvůli protektorátu psán německy i česky.

Rudolf Valenta, Anna Jandusová
29. 12. 1945sňatekSňatek Františka Grosse a Marie Sladké
Oslavany 1513 – oddaní 1938–1946, po obcích (Oslavany sn. 2–~80: 73 = 8/1945, 75 = 12/1945–1/1946; Letkovice ~85–; Padochov ~140–)
Text z matriky a překlad

Přepis originálu

[Č.] 19 | 1945 prosince 29 v Oslavanech | [Oddával] Karel Fabiánek, farář [Ženich] Gross František, technický úředník u elektrárny v Ervěnicích, manžel. syn Františka Grossa, dělníka u Z. M. E. v Oslavanech, a Marie, rozené Novotný František, horník v Oslavanech. Rodiče: matka katolička, otec bez vyznání a žijí. Nar. 29. I. 1922 v Oslavanech a tamtéž příslušný. Dle č. 1103 § 2 poznačeno v pod. knize Tom XV pg. 200. [bydliště: Ervěnice … č. 335] [katol., 23, svobodný] [Nevěsta] Sladký-á Marie, švadlena v Oslavanech, manžel. dcera Jana Sladkého, horníka v Oslavanech, a Růženy, roz. František Blažek, horník v Oslavanech. Rodiče katolíci, otec žije, matka zemřela. Nar. 26. 6. 1926 v Oslavanech a tamtéž příslušná. Dle č. 1103 § 2 poznačeno v pod. knize Tom XVI pg. 36. [Oslavany č. 457] [katol., 19, svobodná] [Svědci] Leop. Musil, … v Oslavanech č. 407; Gross Jan, horník, Oslavany 550; oba katolíci [Pod zápisem] K tomuto sňatku své nezletilé dcery Marie s Grossem Františkem udělil jsem před dolem podepsanými svědky své otcovské svolení. Leop. Musil, svědek; Sladký Jan, otec; Gross Jan, svědek. Povolení k sňatku od doplňovacího okr. velitelství Velké Brno dto 6/12 1945 č. 22552/odd. 1945. Gross František, manžel; Grossová Marie, manželka.

Překlad

29. prosince 1945 se v Oslavanech vzali František Gross a Marie Sladká. Ženichovi bylo 23 let, narodil se 29. 1. 1922 v Oslavanech a pracoval jako technický úředník na elektrárně v Ervěnicích. Nevěstě bylo 19 let – byla ještě nezletilá, a tak k sňatku dal souhlas její otec, horník Jan Sladký. Narodila se 26. 6. 1926 v Oslavanech, živila se jako švadlena; její matka Růžena rozená Blažková už nežila. Ženich jako mladý muž po válce potřeboval i povolení vojenského doplňovacího velitelství. Svědkem byl horník Jan Gross, ženichův strýc.

František Gross, Marie Sladká, František Gross, Marie Novotná, Jan Sladký, Růžena Blažková, František Novotný, František Blažek